Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

čtvrtek 17. března 2016

Svetřík v zelené jsem ještě nikdy neměla

ale když mi ho ted kamarádka upletla nyní k narozeninám, navíc s nádherným vzorkem a podšívkou, tak jsem po vyzkoušení zjistila, že mi i tahle zelená sluší. 
Chanson parfém mi koupila, protože ví, že ho léta miluji a u nás ho neseženu. Má v sobě něco, co mne kdysi už dávno zaujalo a dodnes jeho vůni cítím na dálku a pochopitelně už v sobě nese i nostalgii prošlých let.
Čajík Basilur mi poslala na zkoušku a chutná pohádkově. Není nad to, vychutnat si život s šálkem dobrého kvalitního čaje.
Krásné přáníčko kamarádka nikdy nezapomene přibalit do balíčku, protože ví, že pohledy mám odjakživa ráda. Polepeno milými samolepkami, na ty jsme obě doslova vysazené. Ovšem, to asi každý z nás již od dětství, vidte.

Květiny mi pak dodává pravidelně každý týden v různých podobách můj skvělý a báječný manžel. Brzy budeme spolu 20 let a náš vztah je léty krásnější a kvalitnější Pokud to tedy ještě vůbec jde, protože byl hezký od samého začátku. Chce to si vždycky prostě jen uvědomit, že TOHOHLE člověka miluji a pak se všechno ostatní jeví jako hloupost a nesmyslnost. Samozřejmě tím ale nemyslím vztahy, kde Miluji tě, znamená závislost, strach ze změny aj. To je ale jiná kapitola.

Už je to hodně dlouho, co jsem si kdesi opsala tento nádherný citát. Je v něm řečeno vlastně všechno na téma Lidé a vztahy:

Těžkopádný závidí vtipnému,vtipný silnému,silný úspěšnému,úspěšný štíhlému...to je řetězec!
A málokdo má tolik síly a velkorysosti přát druhému,co sám nemá.
Nezávidět mu a brát se rovnocenně. Každý přece něco má a něco nemá.
Znáte Panglosse, postavu filosofa z Voltaurova "Candida"?
Má onu "nemoc námořníků" ve velice pokročilém stadiu, padají mu zuby a celý se rozpadá, ale tvrdí, že "na tomto světě je všechno nejlepší!"
Mnoho dobrých příležitostí člověk ztrácí tím, že čeká na lepší. Já jsem tak prožil mládí.
Člověk stárne a zjišťuje, že tak moc toho zase nepřišlo,
že možná to nejlepší už dokonce bylo.
A tak už nemám odvahu ani trpělivost žít dále s tím "až!".
Josef Abraham
 





Kamarádka si dala práci a přiháčkovala mi i tuto nádhernou velkou dečku doprostředka na stůl.
Dnes se dají už i koupit, ale tu domácí dělané je prostě vždy vysoce předčí. Navíc pochopitelně k tomu i ten hřejivý lidský pocit, že tohle či ono dělal ručně někdo jen a jen pro vás a že mu nějakým způsobem tedy na vás záleží.










Říká se, že po čtyřicítce věku si člověk začíná všímat své duše a naslouchat jí. Začíná navštěvovat kursy osobního a duchovního vývoje a zamýšlet se nad smrtí. Osobně si to nemyslím. Mám spoustu malých i velkých žáků od 5 do 80 let a je báječné vidět, jak ke mně přichází student s otázkou Paní Ivo, hodně jsem toho přečetl, ale nevím, co s tím, nevím, kde začít, můžete mi prosím poradit...A tak to u mne pak začíná. Ano, umím už poradit a nasměrovat. Ovšem tu Cestu už pak musí jít každý sám, já ho na ní můžu jen nenápadně postrkovat. 
Nikdy nezapomínejme, že: Cesta samotná je Cíl!

Teprve, až někoho či něco ztratíme, uvědomíme si jeho cenu. Lekce života bývají tvrdé, ale VŽDYCKY jsou dobré pro náš rozvoj. Kdo se jim brání, je sám tedy proti sobě. Právě to nejhorší - v našich očích - nás posouvá nejrychleji. 

 
Mír začíná mnou
IVA  


pondělí 29. února 2016

Nečtěte citáty! Řidte se jimi!

Tedy, pochopitelně, napřed si je přečtěte, ale pak se zkuste jimi i řídit. Odjakživa nás citáty prostě přitahují. Někdy je dokonce časem známe i zpaměti. Když je čteme, vykřikujeme pro jiné, či jen tak pro sebe věty typu: "To je ono, přesně tak si to také myslím. Ano, to je ono. Panečku, to je tak pravdivé..."aj.
Jenže ta moudrá slova tu nejsou jen ke čtení, ale především proto, abychom se nad nimi zamysleli a začali podle nich ve svém životě i jednat. Snad každý zná výrok: Carpe diem! Užij dne!
A popravdě, kdy to skutečně tak děláme? Možná ještě tak o dovolené, či prodlouženém pracovním volnu. Přitom užít dne si můžeme v každé minutě a to nejen v čase volna. Tady a ted, v tuto chvíli. Stačí si jednoho dne říci: ok, ted to zkusím uvést do svého života - jedno, co si vyberete. A pak...už jen začít. Zaručeně se vám to především zkraje nebude dařit a budete znovu a znovu sklouzávat do staré rutiny denního programu. To nevadí, zkoušejte to dál a dál. Zkraje stačí, když si uvědomíte, že jste to dnes zase "nezvládli". Mozek si to ale zapamatuje a pokusí se na základě dnešního zmarnění příště program "Užij dne" lépe uvést do praxe. Krůček po krůčku. jak dlouho? Tak dlouho, jak to budete potřebovat. Dny, týdny, měsíce, roky, kdo ví. Jedno je ale jisté, jednoho krásného dne to zrcadlové neurony a řetězce v mozku převezmou a to je doba, kdy si uvědomíte, že jste "Užij dne" už automaticky přenesli do svého života. A to je také doba, kdy je načase začít s něčím nový. Třeba: 

„Kdo chce zůstat věrný sobě, nemůže být vždy věrný druhým.“ Christian Morgenstern 

Jinými jasnými slovy: nesnažme se zalíbit druhým jen proto, že to od nás očekávají, že je nechceme zklamat, že nemáme odvahu říci ne, jděme si vždy za svým, věřme si...
A pak zbývá jediné: obrnit se trpělivostí, odvahou, disciplínou a začít to uvádět do praxe.

Kyž mne něco nově velmi osloví, napíšu si to hnedle jak do diáře, tak na menší papírek a ten nosím či mám stále někde před sebou, aby mi připomínal nový Cíl.

I ve škole jsme museli mít trpělivost a osobní disciplínu naučit se třeba nazpamět nějakou šílenou básničku a že jich bylo požehnaně...
Asi má hodně z vás doma i knihy či lístečky s citáty. Zkuste si někdy jen tak otevřít náhodně nějakou stránku a prstem zamířit poslepu na jeden z nich. To, co tam stojí, a to si můžete být jistí, se vás právě totiž týká a zároven je v tom i rada pro vás - možná někdy trochu skrytá, ale odpověd je tam vždycky!
Ostatně, to samé může udělat v podstatě s jakoukoli knihou, funguje to přesně tak dobře.

V rámci jarní debordelizace jsem našla dávnou krabičku s citáty. Kdysi, když ještě nebylo tolik knižních možností, jsem si je opisovala na papírky a měla jich plnou krabičku. 
To jsou takové tajné poklady, které na nás čekají. Čekají na to, až je zase jednoho dne objevíme:-)


Tady pak ještě pár milých dárků v podobě vlastnoručně dělanémo mýdélka, velké lucerny/vázy a sbírky krásných nových citátů.

Sklenici s čajovými svíčkami s vůní růží a oháčkovaným víkem jsem už minulý týden darovala kamarádce. Je to vlastně velmi jednoduchý a přitom velice mnohostranný dárek. Pochopitelně, kdo umí háčkovat, má vyhráno. Já neumím, takže jsem dárek musela koupit:-)
  




Sušené pomeranče jsem sesbírala z adventního lonského aranžmá a stále ještě pěkně voní. Škoda je tudíž zatím vyhodit.







Dobroučké tvarohové minišátečky z lístkového těsta jsou pak takovým "Děkuji" manželovi třeba za ty krásné tulipány, co mi přinesl pro radost.



Co k tomu ještě dodat, možná tohle:

„Ten nejpomalejší, který neztratil z očí cíl, jde stále ještě rychleji, než ten, který bloudí bez cíle.“ Gotthold Ephraim Lessing
 

neděle 21. února 2016

Taky jste beznadějně propadli rodině Sylvanianů

já tedy ano a protože zatím není u nás v dohledu žádné vnučstvo, jako alibi k jejich okamžitému zakoupení, tak jsem si rodinku nechala koupit k Valentýnu sama:-) Jako základ jsem si vybrala králíčky, ty mám prostě nejradši. Jinak pochopitelně ve výběru jsou všechna možná ostatní zvířátka, ježči, klokánci, myšky, medvídky, kočičky... a pak úžasný výběr domků pro ně, nábytku, pomůcek, obchodů, butiků... je to děvčátka, prostě dívčí sen.
Mrkněte se pokud je ještě neznáte a i pokud je již znáte SEMHLE, je tam i spousta krásných slev. Se zvířátky se dá hýbat, nožky, ručky i hlavičky a pak se dají pochopitelně oblékat, převlékat...
Já jsem z nich prostě nadšená a je jasné, že toho bude přibývat a přibývat a jednoho krásného dne je dostane ode mne, či si s nimi u mne bude hrát, báječná vnučka a pokud to bude vnuk, tak také, protože pochopitelně doplnky jsou i autíčka, skluzavky a jiné nutnosti. Pokud se vnučstvo konat nebude, tak si s nimi budu hrát já a to s radostí činím již ted. Zatím nemám doplnky, takže je používám různě, například ráno jeden sedí manželovi k jeho velkému údivu na vánočce, další v zimní zahradě hlídá květ kunquatu...Kdepak, tyhle já už nedáááám ani za nic:-)

Pochopitelně k hraní patří i moudro, nezapomínejme být znovu dětmi a je jedno, kolik nám je přitom let, skutečně, naprosto jedno.


 "Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli."
Albert Einstein

"Děti by měly dostat od svých rodičů dvě věci: kořeny a křídla. Kořeny směřující do minulosti a křídla, volnost a svobodu, mířící k zodpovědné budoucnosti." 
J. W. Goethe

 "Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si to pamatuje."
Antoine de Saint-Exupéry


K hraní pak potřebujeme dávku fantazie. Děti jí mají  každém okamžikou plnou hlavu a to je na tom to nejúžasnější. Děti neznají hranice fantazie. Učme se od nich tedy znovu!



"Fantazie je důležitější než znalosti."
Albert Einstein

"Fantazie je nevyčerpatelným stvořitelem nových světů."
Paul Eluard

 "Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti."
Soren Aabye Kierkegaard

"Fantazie je to, čím se člověk liší od živočichů."
Jakub Arbes









 Krásné růže a rostlinka v srdíčku jsou jak jinak, než od mého skvělého manžela.



 
 Mír začíná mnou
IVA