Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

středa 19. srpna 2015

Pár maličkostí

a kde jsem dneska nakupovala, tak jsem pro změnu prošmejdila trochu tento OBCHOD a našla v něm hned pár milých maličkostí, některé si ponechám a jinými podaruji dle pocitu známé či neznámé, to se nikdy přesně totiž neví.




























čtvrtek 13. srpna 2015

Kufřík přímo z Paříže, tedy téměř z Paříže a příběh navíc

jsem ukořistila v akci v XXLutzu. Na netu je nadete ZDE.  Zlevněný již potřetí až opravdu na minimum, báječná sleva za dva v jednom, a tomu jsem opravdu už neodolala. Měli v nabídce ještě motivy New Yourk a Londýna, ale tyhle dvě města, ačkoliv jsem ještě ani jedno neviděla, mně "nebaví".
 Už léta hledám nějaký šikovný box z přírodního materiálu na kolíčky na prádlo a dneska tam na mne čekal. Jednoduchý a přitom elegantní a pochopitelně hlavně praktický. Takže nahradil okamžitě umělotinu, ve které se krčily léta předtím. Ale nejsem nevděčná, bude použita na něco jiného.
A jako prémii navíc jsem dostala dárkem malou cestovní manikuru, tak tomu říkám úspěšný výlet do Lutzu.
Přidám ještě jeden odkaz na kouzelnou krabici, mám doma tu největší a jsou v ní pěkně k ruce uloženy všechny moje zápisníky. Najdete ho TADY.

At je kufřík malý či velký cestovní, vždy u mne evokuje náladu na nejlépe okamžité cestování a tak mám pro vás na závěr jeden moc krásný příběh, který mám osobně moc ráda:



Mladý novinář putoval do Polska, aby udělal interview s jedním proslulým rabínem. Když vešel do rabínova bytu, což byl jednoduchý pokojík, kde byl jen kavalec, obyčejná polička s knihami a stolek, nedalo mu to, aby se nezeptal:
„Rebe, kde máte nábytek?“
„“Inu a kde máte nábytek vy?“ odvětil rabín.
„Kde já mám nábytek?“ otázal se zmateně novinář. Ale ... já přece jen projíždím ...
„To já taky“ řekl rabín. „To já taky.“ 


A než jsem dnešní příspěvek dala do kupy, stavili jsme se s manželem do XXXLutzu podruhé a přikoupili jak New York, tak Londýn pro dvě malé vnučky (7 a 8let) od mé švagrové, nepochybuji o tom, že radost bude veliká a až zjistí, že kufříky jsou dva, tak ještě větší. Brzy k nim totiž jedeme na návštěvu do nového bytu s předzahradou.




















úterý 4. srpna 2015

Horké léto není pro mně, ale naštěstí i ve městě se najde oaza zeleně

která dodá i potřebný stín a my máme jednu takovou jen kousíček od nás. Takže uložit jen do piknikového košíku něco dobrého k jídlu a pití a na konec procházky se třeba pod stromy oliv, které dodají stín, krásně na závěr osvěžit. A pak domů, do vychlazeného bytu, i tak se dá prožít krásný podvečer, či ráno.