Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

pondělí 29. února 2016

Nečtěte citáty! Řidte se jimi!

Tedy, pochopitelně, napřed si je přečtěte, ale pak se zkuste jimi i řídit. Odjakživa nás citáty prostě přitahují. Někdy je dokonce časem známe i zpaměti. Když je čteme, vykřikujeme pro jiné, či jen tak pro sebe věty typu: "To je ono, přesně tak si to také myslím. Ano, to je ono. Panečku, to je tak pravdivé..."aj.
Jenže ta moudrá slova tu nejsou jen ke čtení, ale především proto, abychom se nad nimi zamysleli a začali podle nich ve svém životě i jednat. Snad každý zná výrok: Carpe diem! Užij dne!
A popravdě, kdy to skutečně tak děláme? Možná ještě tak o dovolené, či prodlouženém pracovním volnu. Přitom užít dne si můžeme v každé minutě a to nejen v čase volna. Tady a ted, v tuto chvíli. Stačí si jednoho dne říci: ok, ted to zkusím uvést do svého života - jedno, co si vyberete. A pak...už jen začít. Zaručeně se vám to především zkraje nebude dařit a budete znovu a znovu sklouzávat do staré rutiny denního programu. To nevadí, zkoušejte to dál a dál. Zkraje stačí, když si uvědomíte, že jste to dnes zase "nezvládli". Mozek si to ale zapamatuje a pokusí se na základě dnešního zmarnění příště program "Užij dne" lépe uvést do praxe. Krůček po krůčku. jak dlouho? Tak dlouho, jak to budete potřebovat. Dny, týdny, měsíce, roky, kdo ví. Jedno je ale jisté, jednoho krásného dne to zrcadlové neurony a řetězce v mozku převezmou a to je doba, kdy si uvědomíte, že jste "Užij dne" už automaticky přenesli do svého života. A to je také doba, kdy je načase začít s něčím nový. Třeba: 

„Kdo chce zůstat věrný sobě, nemůže být vždy věrný druhým.“ Christian Morgenstern 

Jinými jasnými slovy: nesnažme se zalíbit druhým jen proto, že to od nás očekávají, že je nechceme zklamat, že nemáme odvahu říci ne, jděme si vždy za svým, věřme si...
A pak zbývá jediné: obrnit se trpělivostí, odvahou, disciplínou a začít to uvádět do praxe.

Kyž mne něco nově velmi osloví, napíšu si to hnedle jak do diáře, tak na menší papírek a ten nosím či mám stále někde před sebou, aby mi připomínal nový Cíl.

I ve škole jsme museli mít trpělivost a osobní disciplínu naučit se třeba nazpamět nějakou šílenou básničku a že jich bylo požehnaně...
Asi má hodně z vás doma i knihy či lístečky s citáty. Zkuste si někdy jen tak otevřít náhodně nějakou stránku a prstem zamířit poslepu na jeden z nich. To, co tam stojí, a to si můžete být jistí, se vás právě totiž týká a zároven je v tom i rada pro vás - možná někdy trochu skrytá, ale odpověd je tam vždycky!
Ostatně, to samé může udělat v podstatě s jakoukoli knihou, funguje to přesně tak dobře.

V rámci jarní debordelizace jsem našla dávnou krabičku s citáty. Kdysi, když ještě nebylo tolik knižních možností, jsem si je opisovala na papírky a měla jich plnou krabičku. 
To jsou takové tajné poklady, které na nás čekají. Čekají na to, až je zase jednoho dne objevíme:-)


Tady pak ještě pár milých dárků v podobě vlastnoručně dělanémo mýdélka, velké lucerny/vázy a sbírky krásných nových citátů.

Sklenici s čajovými svíčkami s vůní růží a oháčkovaným víkem jsem už minulý týden darovala kamarádce. Je to vlastně velmi jednoduchý a přitom velice mnohostranný dárek. Pochopitelně, kdo umí háčkovat, má vyhráno. Já neumím, takže jsem dárek musela koupit:-)
  




Sušené pomeranče jsem sesbírala z adventního lonského aranžmá a stále ještě pěkně voní. Škoda je tudíž zatím vyhodit.







Dobroučké tvarohové minišátečky z lístkového těsta jsou pak takovým "Děkuji" manželovi třeba za ty krásné tulipány, co mi přinesl pro radost.



Co k tomu ještě dodat, možná tohle:

„Ten nejpomalejší, který neztratil z očí cíl, jde stále ještě rychleji, než ten, který bloudí bez cíle.“ Gotthold Ephraim Lessing
 

neděle 21. února 2016

Taky jste beznadějně propadli rodině Sylvanianů

já tedy ano a protože zatím není u nás v dohledu žádné vnučstvo, jako alibi k jejich okamžitému zakoupení, tak jsem si rodinku nechala koupit k Valentýnu sama:-) Jako základ jsem si vybrala králíčky, ty mám prostě nejradši. Jinak pochopitelně ve výběru jsou všechna možná ostatní zvířátka, ježči, klokánci, myšky, medvídky, kočičky... a pak úžasný výběr domků pro ně, nábytku, pomůcek, obchodů, butiků... je to děvčátka, prostě dívčí sen.
Mrkněte se pokud je ještě neznáte a i pokud je již znáte SEMHLE, je tam i spousta krásných slev. Se zvířátky se dá hýbat, nožky, ručky i hlavičky a pak se dají pochopitelně oblékat, převlékat...
Já jsem z nich prostě nadšená a je jasné, že toho bude přibývat a přibývat a jednoho krásného dne je dostane ode mne, či si s nimi u mne bude hrát, báječná vnučka a pokud to bude vnuk, tak také, protože pochopitelně doplnky jsou i autíčka, skluzavky a jiné nutnosti. Pokud se vnučstvo konat nebude, tak si s nimi budu hrát já a to s radostí činím již ted. Zatím nemám doplnky, takže je používám různě, například ráno jeden sedí manželovi k jeho velkému údivu na vánočce, další v zimní zahradě hlídá květ kunquatu...Kdepak, tyhle já už nedáááám ani za nic:-)

Pochopitelně k hraní patří i moudro, nezapomínejme být znovu dětmi a je jedno, kolik nám je přitom let, skutečně, naprosto jedno.


 "Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli."
Albert Einstein

"Děti by měly dostat od svých rodičů dvě věci: kořeny a křídla. Kořeny směřující do minulosti a křídla, volnost a svobodu, mířící k zodpovědné budoucnosti." 
J. W. Goethe

 "Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si to pamatuje."
Antoine de Saint-Exupéry


K hraní pak potřebujeme dávku fantazie. Děti jí mají  každém okamžikou plnou hlavu a to je na tom to nejúžasnější. Děti neznají hranice fantazie. Učme se od nich tedy znovu!



"Fantazie je důležitější než znalosti."
Albert Einstein

"Fantazie je nevyčerpatelným stvořitelem nových světů."
Paul Eluard

 "Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti."
Soren Aabye Kierkegaard

"Fantazie je to, čím se člověk liší od živočichů."
Jakub Arbes









 Krásné růže a rostlinka v srdíčku jsou jak jinak, než od mého skvělého manžela.



 
 Mír začíná mnou
IVA

čtvrtek 18. února 2016

Co dělají Tom a Jerry v naší koupelně

pilně pracují. Konečně jsou u nás a není nad pilnější pomocníčky, musím si je moc pochvalovat. Už žádné stojany na prádlo dlouhé dny po celém bytě, hlavně v zimě, nebo během pršavých dnů.
Tom krásně vypere a Jerry následně krásně usuší. Je to pohádka. Ručníčky jsou náhle načechrané princezničky, všechno prádlo je měkkoučké, ihned ke složení. Sem tam něco ještě k vyžehlení, hlavně tedy košile, ale jinak vše hned hezky poskládat a je to.
Bohužel jsem kdysi nepočítala s tím, že bychom měly v koupelně dva tak velké pomocníky a tak se koupelna na ně "nezařídila", ale to nevadí, protože ti dva stojí prostě za to! 
Oba jsou ze "stáje Bosch":-)