Nečtěte citáty! Řidte se jimi!

Tedy, pochopitelně, napřed si je přečtěte, ale pak se zkuste jimi i řídit. Odjakživa nás citáty prostě přitahují. Někdy je dokonce časem známe i zpaměti. Když je čteme, vykřikujeme pro jiné, či jen tak pro sebe věty typu: "To je ono, přesně tak si to také myslím. Ano, to je ono. Panečku, to je tak pravdivé..."aj.

Jenže ta moudrá slova tu nejsou jen ke čtení, ale především proto, abychom se nad nimi zamysleli a začali podle nich ve svém životě i jednat. Snad každý zná výrok: Carpe diem! Užij dne!

A popravdě, kdy to skutečně tak děláme? Možná ještě tak o dovolené, či prodlouženém pracovním volnu. Přitom užít dne si můžeme v každé minutě a to nejen v čase volna. Tady a ted, v tuto chvíli. Stačí si jednoho dne říci: ok, ted to zkusím uvést do svého života - jedno, co si vyberete. A pak...už jen začít. Zaručeně se vám to především zkraje nebude dařit a budete znovu a znovu sklouzávat do staré rutiny denního programu. To nevadí, zkoušejte to dál a dál. Zkraje stačí, když si uvědomíte, že jste to dnes zase "nezvládli". Mozek si to ale zapamatuje a pokusí se na základě dnešního zmarnění příště program "Užij dne" lépe uvést do praxe. Krůček po krůčku. jak dlouho? Tak dlouho, jak to budete potřebovat. Dny, týdny, měsíce, roky, kdo ví. Jedno je ale jisté, jednoho krásného dne to zrcadlové neurony a řetězce v mozku převezmou a to je doba, kdy si uvědomíte, že jste "Užij dne" už automaticky přenesli do svého života. A to je také doba, kdy je načase začít s něčím nový. Třeba: 

„Kdo chce zůstat věrný sobě, nemůže být vždy věrný druhým.“ Christian Morgenstern 

Jinými jasnými slovy: nesnažme se zalíbit druhým jen proto, že to od nás očekávají, že je nechceme zklamat, že nemáme odvahu říci ne, jděme si vždy za svým, věřme si...

A pak zbývá jediné: obrnit se trpělivostí, odvahou, disciplínou a začít to uvádět do praxe.

Kyž mne něco nově velmi osloví, napíšu si to hnedle jak do diáře, tak na menší papírek a ten nosím či mám stále někde před sebou, aby mi připomínal nový Cíl.

I ve škole jsme museli mít trpělivost a osobní disciplínu naučit se třeba nazpamět nějakou šílenou básničku a že jich bylo požehnaně...

Asi má hodně z vás doma i knihy či lístečky s citáty. Zkuste si někdy jen tak otevřít náhodně nějakou stránku a prstem zamířit poslepu na jeden z nich. To, co tam stojí, a to si můžete být jistí, se vás právě totiž týká a zároven je v tom i rada pro vás - možná někdy trochu skrytá, ale odpověd je tam vždycky!

Ostatně, to samé může udělat v podstatě s jakoukoli knihou, funguje to přesně tak dobře.

V rámci jarní debordelizace jsem našla dávnou krabičku s citáty. Kdysi, když ještě nebylo tolik knižních možností, jsem si je opisovala na papírky a měla jich plnou krabičku. 

To jsou takové tajné poklady, které na nás čekají. Čekají na to, až je zase jednoho dne objevíme:-)

Tady pak ještě pár milých dárků v podobě vlastnoručně dělanémo mýdélka, velké lucerny/vázy a sbírky krásných nových citátů.

Sklenici s čajovými svíčkami s vůní růží a oháčkovaným víkem jsem už minulý týden darovala kamarádce. Je to vlastně velmi jednoduchý a přitom velice mnohostranný dárek. Pochopitelně, kdo umí háčkovat, má vyhráno. Já neumím, takže jsem dárek musela koupit:-)

  

Sušené pomeranče jsem sesbírala z adventního lonského aranžmá a stále ještě pěkně voní. Škoda je tudíž zatím vyhodit.

Dobroučké tvarohové minišátečky z lístkového těsta jsou pak takovým "Děkuji" manželovi třeba za ty krásné tulipány, co mi přinesl pro radost.

Co k tomu ještě dodat, možná tohle:

„Ten nejpomalejší, který neztratil z očí cíl, jde stále ještě rychleji, než ten, který bloudí bez cíle.“ Gotthold Ephraim Lessing