Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

čtvrtek 26. února 2015

Zase jednou pár věcí pro radost aneb jsem servítkový sysel

Předpokládám, že na úžasně rozkvetlý brambořík nemusím zvlášt poukazovat a neskutečné je, že jakmile pomine zima, celý se svraští a pak se až do dalšího zimního období tváří, že "už dál nemůže za těchto podmínek žít" a ledva začne první zimisková noc, najednou se objeví první lístečky a brzy poté, když listy dopředu ověří, že už je opravdu opravdu skutečně dostatečně brrr a kdy já začínám vytahovat zimní bundu a holínky, začne kvést a kvete takto nádherně celou zimu. Venku mrzne, až praská, jednou je sluníčko, pak dlouhé dny jen šedivo a jemu je to naprosto jedno, hlavně, že je ta zima. Tak aspon někdo, kdo se z té zimisky raduje, což já teda ne. Je to ale velký frajer, kdo přijde, tak ho chválí a žasne nad ním, což mu činí též velmi dobře, no holt chlap brambořík.
A trošku jsem si zanakupovala. Jak na netu, tak po svých po obchůdcích.

Tuhletu krásně pozitivně oranžově naladěnou taštičku, no oficiálně je to nazváno tedy penál, jsem si koupila v papírnictví LIBRO ve velké slevě. Znáte to klasické, jak na vás to či ono zboží přímo volá: Hej, ty, jsem chudinka, ve slevě, nikdo mne nechce...no copak se tomu úpornému volání dá odolat? Nedá! A pochopitelně nejvíce mne na tom zaujala ta visící sovička. Jo, moudrých sov není nikdy dost!

V témže papírnictví pak mne upoutala cedule ubrousky 1+1 zdarma. Rychle jsem zapla v hlavě soukromou počítačku a zjistila, že se to opravdu i podle počtu ubrousků vyplatí a koupila jedny s motýlky a troje s ptáčkem Jarabáčkem. Jo, ubrousky syslím a nějak jich stejně nikdy není doma dost. Pranic pak nedbám na výkřiky manžela, stojícího nenápadně opodál a bedlivě mne sledující, že máme doma už toliiiik ubrousků. Jo sledovat, to může, ale stejně s tím nic nenadělá, prostě na ubrousky mám doživotní fobii a jsem si jistá, že tento typ fobie se prostě léčit nedá, nebo jen dočasně ;-)


V papírnictví jsem pak objevila opět ve veliké slevě tenhle pytlíček a v něm hvězdičky a koníčci na přilepení třeba na zed a vydávající světlo ve tmě. tyhle věcičky se mi moc líbí a uvidíme, určitě se najde nějaký malý brouček, komu, jak já říkám, se budou zcela určitě hodit. Vždycky se musím usmívat, když něco daruji nějaké malé princezně či princi a přitom se ale důležitě předtím zeptám, zda si myslí, že by to či ono mohl/a potřebovat. Předpokládám, že nemusím říkat, jaká je jednoznačná odpověd dětí na tuto úžasnou otázku. 

Další moje slabost jsou pexesa. Protože jsem objevila na KNIHCENTRUM hned dvě úžasná od Disneyho, tak se nedalo nic dělat a už byly v košíku také. No nekup to, za tu cenu! A těch obrázků a ještě dvojmo;-)
Smůla je, že Pexeso se mnou nikdo nechce moc hrát, protože téměř vždycky vyhrávám a to ještě navíc s obrovským skorem. No nevadí, i ty obrázky mi stačí ke štěstí.







Z papírnictví LIBRO je i toto nádherné, důležitě označené jako pohled 3D, přání k narozeninám. To je pro mámu a už odcestovalo na Moravu. Smsky a emaily jsou sice úžasná věc, ale dostat po staru takovýto báječný pohled, no řekněte, co byste raději brali vy? Já tedy bez přemýšlení tu pohlednici!
 





V KNIHCENTRUM jsem objevila i toto razítko. Protože to se hodí pro jednu malou princeznu zcela určitě, tak hned putovalo do košíčku. Znáte ten skvělý pocit, kdy něco uvidíte a najednou se vám rozsvítí praktické žárovky v hlavě a víte, že toto je přesně pro toho či onoho to pravé, nebo pochopitelně i přímo pro vás! Chybu jsem udělala, měla jsem je vzít od každého druhu všechny, jsou totiž úžasnééé.
 





V papírnictví jsem pak uviděla už i první Velikonoční zboží a mezi ostatním i tuto papírovou milou taštičku. Ta se bude hodit tedy zcela určitě.




Tady se mi konečně pořádně podařilo nafotit toho svítícího koníčka. To je pro dnešek všechno, však to byl jen takový malý nákupek;-)



Mír začíná mnou
IVA

středa 18. února 2015

Po nákupech s kamarádkou

nemám problém s tím, chodit po obchůdcích sama a vychutnávat si to, mnohy dokonce i jen tak, bez nakupování. Ale jít s kamarádkou, to je jiné kafe! To je prostě potěšení a užívání si to ve dvou. Má kamarádka Ferri má velmi podobný vkus jako já, takže je přesně ta, se kterou si nákupy a to courání jen tak doslova užívám. Samozřejmě, že přitom stihnem ještě probrat všechno možné, ale to popovídání na nás čeká jako třešnička na dortu až na samý závěr, většinou si sednem v obchodním domě do MacDonaldu, dáme si maličkost, či jen tak dobrou kávu a tu tedy velmi dobrou MacD opravdu má a pak už jen povídáme a povídáme, až se tím otevíráním pusy znavíme, či už nevíme, co probrat, tak se rozloučíme a nadšeně jedeme zase domů, potěšeny nějakým tím nákupkem, ale hlavně překrásně užitým dnem. 
A cože jsem zase přikoupily nutného, tak se pojdme mrknout.



 Tuhle černobílou pohlednici jsem koupila již k Vánocům synkovi a tak se mi moc líbila, že jsem dneska utíkala a ještě hned přikoupila další dvě. Jednu pro mou kamarádku, která ji pochopitelně nutně musí mít také a druhou pro mne na nástěnku domů. Volně přeloženo zde stojí toto moudro:

Dávej pozor na své myšlenky, nebot ty se stanou slovy.
Dávej  pozor na svá slova, nebot z těch se stanou činy. 
Dávej pozor na své činy, nebot ty se stanou tvými zvyky.
Dávej pozor na své zvyky, nebot z těch se vytvoří tvůj charakter.
Dávej pozor na svůj charakter, protože se z něj stane tvůj osud.

 Další přáníčko, tentokráte barevné a místy lesklé, na mne čekalo v dalším krámečku a jak jsem ho uviděla, byla to jasná rychlá koupě. Má kamarádka má brzy narozeniny a jezdí do práce na kole, tohle přáníčko tu prostě čekalo na ni:-)


 V našem oblíbeném obchůdku DEPOT jsme se opět pořádně vyřádily. Je tam toho tolik a hlavně pořád nějaké prima slevy a tak se nakupovalo. Tyhle tři malé drátěné smetanové košíčky najdou například hned tři nové majitele. Jedním čestným majitelem budu pochopitelně já, druhý dostane maminka od kamarádky, které mi v Česku převzala balíček s knihami, aby mně to nevyšlo s poštovným sem tak draho a ze třetího bude mít jistě radost má milá madarská masérka Nora. Ten starorůžový rámeček je též pro ni. Abych ji překvapila, vytisknu z FC její fotku, zmenším ji a hned ji zasadím do rámečku. To by mohlo být příjemné překvapeníčko - už ji slyším, jeeee, to je krásný malý rámeček a je v něm i obrázek, juuuu, to jsem přeci já:-)

 Již delší dobu dumám nad nějakým táckem, podnosem, prostě něčím praktickým do ložnice, kam by se mi večer vešly například homeopatické kapičky na oči, krém na ruce aj. Praktický pak proto, aby se dal omýt. Tak jsme s kamarádkou v NANU-NANA objevily tyto zajímavé a hlavně plechové a natřené. Ty ucha tam sice zbytečně pak uberou na noční poličce místo, ale pořád lepší něco než-li stále nic. Také jste jako já a než zboží koupíte, tak si popojdete stranou a zkontrolujete si ho? Já po několika "děsech" k reklamaci z minulosti, už tak zrovna činím na místě. A i tady to byl dobrý nápad, vyzkoušely jsme asi 15 podnosů, než jsme našly dva, které se "nevyklaly", když je člověk postavil na rovný povrch. 
Malý zajíček je rovněž z NANU-NANA. A protože je keramický, tak opět nastala kontrola, zda mu nechybí třeba kousek ouška apod. Mně reklamace jako takové nevadí, schovávám si účtenky tak jako tak, ještě se mi ani nestalo, že by nebylo něco vyměněno, či vráceny peníze, ale čeho je mi líto, toho ztraceného času s tím a proto ted kontroluji na místě vše a hned. 


 Černý drátěný košíček se mi bude hodit do koupelny na vatu. Pořád ji mám jen v tom původním "pytli" a to se mi pranic nelíbí a tak dostane i vata pěkný stojánek.





 Pohlednici jsem zahlédla v papírnictví a hned mne trklo, že se nenadějeme a bude tu Den maminek a protože ta má máma je pochopitelně die Beste/ta nejlepší, tak honem s pohlednicí do košíku, ušetřím si pak shánění příště.
 Všude už se vyrojilo Velikonoční zboží. Jak jste si nahoře všimli, přikoupila jsem si v DEPOT už i jedno porcelánové vajíčko s ptáčky a růžičkou. Ale protože je těžké, na pověšení na větvičky se mi nebude hodit, ale použiji ho jinde jako pěknou dekoraci.
Tenhle žlutý stojánek v NANU-NANA mne upoutal barvičkami a především dvojím použitím, až se vypotřebují pěkné velikonoční ubrousky, zůstane dřevěný stojánek se srdíčkem. Věci na více použití jsou prostě mými favority. Nevím proč, až na ty modré kratasy kuřecího chlapečka, ta modrá mi tam prostě nepasuje a nepasuje!
 

 Látkových taštiček není nikdy dost. Já je používám na vše možné i nemožné a všimla jsem si, že je čím dál tím více s oblibou používá i manžel;-) Takže tato ve slevě v DEPOT prostě musela také do košíčku.
 V NANU-NANA jsme pak ještě objevily tyto krásné skleněné stojánky, nožičky na dorty. Já si koupila malý, tak akorát na pár pralinek, až přijde návštěva. Čiré sklo je prostě elegance. Měli i velké nožky na dorty anebo s poklopem, tak ty zase třeba někdy příště;-)


 Pokud jste zaznamenali ten motýlkový běhoun, tak ten jsem si koupila v DEPOT. Můj růžičkový už praním totiž pomalu odchází a tak jsem již dříve přemýšlela, čím ho nahradit. Takže motýlky. A hlavně, bavlnou.






 Medvídek mi padl do oka v NANU-NANA a ledva jsem zajásala, jak je malý a úžasný, tak už si ho kamarádka dala do košíku, že mám brzy narozeniny a tak že ho mám dopředu k nim;-)
A tak tedy do pracovny k zajíčkovi, dráčkovi a skřítkovi přibyl medvídek. Manžel už sice brblá, že na gauči v pracovně se už nedá pomalu ani sedět, ale co, pracovna je přeci od slova pracovat a ne lenošit si na gauči:-)
 


 Nakonec ještě fotky, na kterých je vidět, že i u nás se objevila sněhová vánice, což bylo letošní zimu poprvé. Honem jsem toho využila a namalovala ve sněhu romanticky dvě srdce. Než však dorazil ten můj romantik z práce, tak už byla mnohonásobně přesněžená. Ale fotka jako důkaz se také počítá;-)