Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

pondělí 25. července 2016

Když se vás prodavač kávy zeptá na vaše jméno

a to už ani nemluvím o tom, že se tomu tak stalo v úžasném světě kávy Starbucksu, je to podobné jako když vás na ulici velkoměsta zastaví ušatý Martan s anténkami a zeptá se Vás, jakou kávu si má objednat. Jasně Starbucks a jak jinak, než s karamelem, ale zase ne moc, aby to nebylo pak moc přeslazené.
To mi připomíná, že si konečně na zoot.cz musím objednat nějaký ten krásný přenosný báječně barevný hrníček. Bude jen můj a bude na kávičku s sebou a ještě tím budu, zdá se tomu aspon tak na první pohled, šetřit životní prostředí. Kdo by odolal...

Skleniček s brčky se letos vyrojila velká spousta. Já svou jak jinak než s růžovým plamenákem Pierrem už mám a tato v modré je pro manžela. Ten nápad shledávám skvělý, už jen kvůli tomu hmyzu, co do sklenice vždy stačí popadat, než se člověk aspon třirkát řádně venku na terase napije. No a a pití brčkem, to také nemá chybku. Připadá mi to takové pití pro líné a tím já v létě většinou jsem. No dobře, ne každý den, ale v zimě jsem aktivnější, aspon co se tedy fyzické práce týče.
Ale copak se v tom evropském vedru dá dělat něco jiného než sebou plácnout do vody a ve stínu stromů číst chytré či zábavné knihy... 

Ne, nekoupila jsem si nový mobil, koneckonců ten svůj mám teprve od Vánoc, tak je ještě čas na další, tohle je totiž čokoláda, vychytávka a šup do rezervy synovi k narozeninám. Nějaká ta naprosto pro život zbytečná "blbinka" prostě musí být, jedno, jak člověku léta plynou.

A zmrzlina, ta v létě také musí být a aby z ní člověk měl ještě větší potěšeníčko - tedy, hlavně my, zástupkyně ženského pokolení, neb chlapi to povětšinou ani nezaregistrují - tak tři krásné dlouhé lžičky bylo prostě nutností koupit.

Všude jsou, všude jsou a tím myslím, plamenáky. Tenhle dovolenkový se slunečními brýlemi je pro manžela a když si načerpá sluníčko, či světlo, tak kýve každému pernamentně na pozdrav. Budiž, někomu by to mohlo jít pak už na nervy, ale přátelský to on je, to se mu zapřít nemůže.






Kartáčky na nehtíky, tedy spíše na držící se špínu za nimi, jsou v  létě tak nějak nutnost. Především pro ty, co se hrabou ve hlíně uprostřed svých překrásných rozkvetlých zahrad (eventuélně bojující na nich statečně s mravenci letos jako já) a překrásných balkonů. V podobě lístků se ta špína pak meje ještě o něco lépe a snadněji.
 


Na léto, jedno, jestli má člověk mikádo, vlasy do  půl zad, či krátké čertovské, někdy sem tam i andělské, kdo ví, jako já, musí být nová čelenka. Nejlépe z bavlny a s kotvičkami navíc. Courala jsem v bižuterii a tato mi přišla tak nějak sama pod ruku. Není to nic, co by změnilo svět, ale kdo ví, někdy stačí právě k tomu velmi málo.
Dnes, když čtu moudra, už vím, co jsem před lety na nich neviděla a hlavně už vím, jak s nimi naložit i v životě. Je to Cesta a je to prostě Vývoj, evoluce. 

"Včera jsem byl chytrý, proto jsem chtěl změnit svět. Dnes jsem moudrý, proto měním sám sebe."

"Budte změnou, kterou chcete ve světě vidět."
Máhatmá Gándhí

"Ano, lze si představit lepší svět. Ale i lepší vylepšovatele světa."
Gabriel Laub




1 komentář:

  1. Jo kávička Starbucks...to je zážitek. Znáš knížku Jak mi Starbucks změnil život? Moc hezké a zajímavé čtení :-)
    A ta "mobilní" čokoláda...joj, to je skvělý nápad a precizní provedení, hezká pozornost.
    Užívej si Ivanko léto,měj se pohodově a krásně. Olga - semínko :-)

    OdpovědětVymazat