Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

pondělí 6. října 2014

Plechové dozy s růžovým byciklem

a ještě ve slevě jsem prostě musela koupit. Kromě toho byly zrovna i ve dvou šikovných velikostech. Objeviula jsem je v papírnictví. 
Pak jsem cestou do drogerie uviděla úžasné růžové mokré kapesníčky s kočičkou holčičkou Kitty a moc jsem po ní zatoužila. Bude mi dělat společnici, až začnou plískanice.
Protože jdu za kamarádkou do nemocnice, šla jsem ještě do cukrárny nakoupit nějaké dobré pralinky a koupila si tam pro radost podzimní svícínek se sovou. Prostě mne hned nutila ku zpěvu ve smyslu Proč ta sova tolik houkala, hu a hu a hu:-)
Myslím, že především ted na podzim a v zimě si prostě čas od času pro tělo i duši a především pro tu duši, budeme muset udělat miniradosti častěji.
A popravdě, trochu jsem tímto nákupkem zaplácla i smutek nad ztrátou rádoby kamarádky Týny. Vždycky jsem toužila po tom, mít kamarádku někde hodně poblíž. Tak jsem ji našla před 3 roky přímo u nás, kousíček ode mne ve druhém vchodu. Jenže jsem po čase zjistila, že si ze mne udělala "vazala" a když jsem ji na to upozornila, tak byl konec kamarádství. Bublina kamarádky praskla a je to také tak dobře, škoda toho času, co by ještě následoval, kdybych se jednoho dne proti tomu neohradila...















Žádné komentáře:

Okomentovat