Co takhle buchtu s broskvemi

jsou sice z "plechovky", ale aspon jsem vzala ty neslazené, aby samotné ovoce trochu skutečně mělo tu broskvovou chut, ty přeslazené ji podle mého ztrácí. Vzala jsem střední vyšší plech z Tescomy a hrníček na cirka 250ml obsahu a už se tvořilo. Jak já tyhle rychlé recepty miluji. Všechno si napřed naměřím do hrníčku, nasypu do jednotlivých misek a pak už jen šup postupně se vším do velké mísy, k ruce mixér a hotovo je za chvilku. Přesně můj styl. Dobroučké, měkkoučké, čerstvé, domácí ke kávičce či čajíčku nebo jen tak pro chut na malý talířek. Receptík mám opět někde z netu, je to vlastně na buchtu s merunkami, ale já si vypomohla broskvičkami, jsou podle mého i pevnější po upečení na skus. Vylepšila jsem pak tím, že jsem po vylití těsta na plech a umístění broskviček na povrchu hustě posypala mandlovými lupínky.

Byl to pro nový recept a to jsem zvědavá vždy, jak to finálně vyjde a mohu vám říci, ta buchta je vynikající, nadýchaná jak peřinka.

Hrnková buchta s meruňkami

 60 minut

Rychlá nadýchaná buchta bez vážení pokladená kousky meruněk, upečená v troubě, servírovaná hojně posypaná moučkovým cukrem.

1 hrnek polohrubé mouky

1 hrnek hladké mouky

1 hrnek vlažného mléka

1 hrnek cukru (dala jsem jemný krystal)

3/4 hrnku oleje (dala jsem slunečnicový)

2 ks vejce

1 sáček prášku do pečiva 

špetka soli

čerstvé nebo kompotované merunky (dala jsem kompotované broskve, menší plechovku a kousky rozkrájela na tenčí)

přidala jsem nastrouhanou kůru z citronu a pomeranče (to jsou ty moje experimenty)

a šoupla tam dvě lžíce rumu 

jinak plech osobně vymazávám máslem a vysypu jemnou strouhankou

 

1. Do mísy vložíme vejce a cukr, přilijeme mléko a olej, metličkou (jakoupak metličkou, já na to hnedle s mixérem, od čeho tu jinak je) vše rozšleháme
2. Přidáme obě mouky smíchané se solí a práškem do pečiva
3. Hladké řídké těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech, rovnoměrně rozložíme kousky ovoce a dáme péci
4. Pečeme při teplotě kolem 170 °C asi 40 minut
5. Hotovou buchtu posypeme moučkovým cukrem, nakrájíme a můžeme podávat, například ozdobenou snítky máty.

Poznámka:
hrnek o obsahu cca 250 ml

Kdo by toužil po té krásné dřevěné krabici, ve které mám stále k ruce kostkový cukr, najdete ji například TADY. 

Hrníčky na malé mocca kafíčko máme už hrozně moc dlouho a dostali jsme je kdysi k nějaké objednávce zdarma.

Ten úžasný retro box je na toustový chlebík, vejde do něj to menší balení a bez něj u nás doma už ani náhodou. Najdete ho nyní a ještě v příjemné slevě ZDE.

Moc se mi líbí, když se buchta pocukruje a vytvoří úžasné "ostrůvky". Tak se potěší nejen bříško, ale oko.

Ta evropská zima mi prostě nevyhovuje

nikdy nevyhovovala a nikdy vyhovovat nebude. Ještě kdyby to počasí bylo takové nějaké aspon jednotné, ale to ne, jeden den je sluníčko, ale zase mrzne a fičí studený vichr, že by psa ven nevyhnal a žádný sníh vůkol, ani jedna jediná sněhová vločka. Druhý den je teplý, ale pro změnu šedivý a tak tmavý, že člověk musí svítit od rána do večera...

Kdepak, já jsem musela dříve žít v nějaké naprosto jiné zemi, kde bylo sluníčko stále a počasí jednotvárně nudně stejné, ale tak úžasné pro můj organismus, všude kolem kytičky celý rok, šumění moře nedaleko...no dobře, už jsem zase zpátky tady, ale uznejte, že prostě je to už i na mne dlouhé, bez barviček, bez pravidelného sluníčka, sem tam osvěžující deštík...

Manžel už to cítí, že začínám již být jako na trní a tak nosí aspon domů nějaké kytičky jako tyhle barvičkové tulipány. Ví, jak na mne, protože za prvé mne velmi ihned zaujmou kytičky a za druhé hned zkoumám kombinaci fialové se žlutou a shledávám ji velmi zajímavou a tak se hned na pár dní zabavím, než tulipány skloní hlavičky, ale to už je muž v pohotovosti a honem do jara nosí další kytičky. Ví ten můj chlap, jak na mne, kdepak bez kytiček v zimě ani ránu, obzvláště, když už jsou snad cítit i ve vzduchu. 

Mimochodem, otevřela jsem ráno okno na balkon a nevěřila svým očím, náš cypřiš obrazil kvítky, či jak se ty malé žlutavé kuličky na něm, nazývají. Tak že by se opravdu už to jaro pomalu hlásilo. Nuž, konec úvahy, jdu to jistit raději zázvorovým čajem. A svíčkami, ano, svíčky to je to, co mne do jara také utěšuje. Především ty úžasné jako je ted již druhá do setu z Bellarose a za poloviční cenu. Takže už je mám doma holky dvě a jedna voní lépe než ta druhá a ten svícínek pak zůstane a bude těšit napořád. No to se tedy mám;-)

Keramickou slepičku mám z MMB (pro ty, kdo ještě náhodou neví, tak je to zkratka pro Mimibazar na netu), kde se dá koupit spousta naprosto nutnýýýých věcí. Ve slepičce mám pak hnědý cukr.

 Zimu přežívám i díky knihám a že jich přečtu tedy požehnaně. Už je nemám kam dávat, ale jistí to místo ve sklepíku;-) Vždy přemýšlím, kterou knihu si nechám "nahoře" a kterou dám "dolů" a mám problém, protože zjištuju, že chci mít nahoře všechny. Ale tuhle Knihu o štěstí, tu vám mohu jen a jen doporučit a "nahoře" zůstane tedy ještě hodně dlouho. Asi už nebude k mání aktuálně, ale i já jsem si ji sehnala na netu v jednom z antikvaritátu, pěkná cena a kniha úplně netknutá, což se nedá říci o knihách po mně, protože jak vidíte, je to samá "důležitá žlut".

 

Je to už hodně let, co mne uchvátila tužka

a to ne jen tak ledajaká, nýbrž na konci se sklíčkem světoznámé firmy Swarovski. Zrovna na ni totiž v krámku svítilo slíčko zvenku a ona vám tam zářila mezi tím vším ostatním zbožím jako princezna. Musela jsem ji mít, a pochopitelně byl doma naprostý zákaz s ní psát, s takovým pokladem se přeci psát pod snad přímo i zákonem ani nesmí. No jo, tak jo, smí, ale pak už je té krásy přeci jen půlka. Dala jsem si ji na stůl k počítači a když jsem měla náladu a chut, uchopila jsem ji a otáčela ji ke světlu a ona NIKDY nezklamala a zářila a skvěla se a odrážela nádherné barevné paprsky kouzelné duhy. Tehdy byl k mání krystálek jen průhledný, ale časem se objevily další tužky a s barevnými kamínky, takže dnes mám doma už i s červeným kamínkem a nikdy mne neomrzí, protože to se ani tak nějak snad nedá. Časem jsem si ještě opatřila srdíčko, motýlka a další maličkosti. Když mám pocit, že právě dnes a v tuto chvíli potřebuji "zazářit", tak honem vytáhnu motýlka na šnůrce a šup s ním na krk a to i třeba jen tak na doma, protože, ruku na srdce, kdo čas od času nepotřebuje zářit, já tedy každou chvilku;-) Pokud máte jako já slabost pro ty barevné krystaly, tak pojdte mrknout na nabídku na Bonami, stojí za to a protože se Valentýn nezadržitelně blíží, třeba si budete přáááááát....a nebo se prostě a jednoduše pro jistotu zrovna odměníte samy;-)

Ty zářivé tužky pak najdete například TADY. 

Už jsem měla i to štěstí, že jsme s manželem navštívili unikátní výstavu křištálového světa Swarovski v rakouském městečku Wattens, nedaleko Innsbrucku. Mimochodem, zakladatel té krásy byl Daniel Swarovski a byl to Čech. Jo, české šikovné ručičky, na ty můžeme být i zpětně do historie hodně pyšní! V museu samotném pan najdete 14 zvláštních místností, ve kterých se různými způsoby představují výrobky Swarovski. Každá má svůj vlastní "příběh" a mohu vám skutečně zaručit, že nebudete vědět, do které vejít dříve a kam se vrátit ještě aspon jednou.

Kromě toho tu spatříte další nevídanou krásu a tou je v průměru 40cm velký největší krystal na svět.  

Mne tam však nejvíce zaujala krystalová koule se zrcadly, když do ní vstoupíte, bude se vaše postava odrážet v tisíci zrcadlech a každý váš pohyb také. Měli jsme štěstí, byli jsme tam hned po ránu a nebylo ještě tolik lidí a tak jsme měli celou "kouli" jen pro sebe. Krystalová zrcadla se každou chvíli lomila a měnila úhel pohledu a pak, pak najednou zazněla hudba a uslyšela jsem hlas a na zrcadla byla promítána tato písen - dávám ji sem přímo, protože nepochybuji, že stejně jako tehdy mne, i vás uchvátí.

Pokud se budete nacházet poblíž výstavy krystalů Swarovski, určitě si museum nenechejte ujít, můžete pak pochopitelně na závěr jeho prohlídky i něco v shopu koupit od velkého až po maličkosti, ale ani kdybyste nic nekoupili, tento výlet vám stojí za to!

Abych nezapomněla, zpěvačka zpívá přímo v té krystalové kouli ze zrcadly, to je pro vaši úplnou představu.

Co takhle přivolávat jaro krásným novým porcelánem

právě jsem totiž na netu objevila tak nádhrný, že vám ho sem musím dát také, blíží se nám Valentýn, třeba si uděláte/necháte udělat radost. Ta krása totiž stojí za to. Najdete ji TADY.

 Mimochodem, pokud ještě stále patříte k těm, kdo nemají odkladače na čaj, tak tu je máte a odložit na takovou nádheru sáček s čajem, to je přímo gustovní prožitek!

Jsem moc ráda, když především pochopitelně, na nás ženy, myslí výrobce i s obalem. Pak se totiž kochám i s ním. Je vlastně velká škoda, že tak nečiní všichni, koneckonců tím se zboží přece také více prodává,nebo ne. Přiznám se, že za krásnou krabičku, co mi zůstane, si i ráda ke zboží připlatím. Krabičky to je moje velká slabost.

Nepochybuji o tom, že tuhle nejlépe celou soupravu bychom chtěly všechny, aspon tedy já určitěěěě.

Nejlepší perník co jsem kdy jedla

našla jsem ho někde na netu a řekla si, proč ho nezkusit a musím říci, že je víc než jen vynikající. Poet by řekl, že se doslova rozplývá na jazyku. Je nadýchaný, štavnatý a hlavně velmi jednoduchý na přípravu a to je tak akorát pro mne, aby to bylo dobroučké a rychlé. 

Tak tady máte receptík a děkuji se za něj té osůbce na netu moc a moc.

Domácí perník

2 hrnky polohrubé mouky

1/2 hrnku hladké mouky

1 hrnek cukru krupice nebo krystal

2 lžíce kakaa (dala jsem 4 vrchovaté)

1 prášek do perníku

1/2 prášku do pečiva (co pak s tou druhou půlkou - takže jsem prostě šupla zrovna celý)

1 skořicový cukr (neměla jsem, tak jsem dala hodně mleté skořice a vanilkový cukr)

hrst vlašských ořechů

1/2 hrníčku oleje (já dávám OSOLIO slunečnicový)

1 vejce

2 lžíce medu

2 lžíce rumu (dala jsem zrovna 4)

citronová kůra (nebo prostě trochu citronové štávy)

mléko 250-350 ml - dle potřeby těsto má být lité a je fakt, že já jsem ho tam dala o dost více, asi jsem dala totiž také víc ořechů než jen tu hrst, takže pak by to nebylo lité těsto, proto více mléka.

Přidala jsem ještě rozinky, ty my máme rádi a 3 lžíce merunkové marmelády (zrovna byla po ruce, ale určitě se dá dát i jiná)

a také si myslím, že je možno vylepšit i příště třeba kokosem

Postup přípravy receptu:

V míse smícháme všechny sypké suroviny. Pak k nim přidáme všechny ostatní suroviny a smícháme v lité těsto. Pečeme na 175C cca 20 minut (já pekla asi 40, záleží na troubě a velikosti plechu, já dala z Tescomy takový ten střední (mimochodem přesně tyto plechy vám doporučuji, jsou skvělé i na čištění) , chtěla jsem mít perník vyšší).

Někde jsem nedávno četla, že kypřící prášek se má dávat až nakonec, anebo když už to jinak nejde, tak promíchat lžící v mouce a pak teprve dát do těsta.

Následně jsem se pokusila udělat nějakou dekoraci, ale byla jsem asi líná, nmebo unavená, možná asi oboje, tak to vypadá spíše jako koleje, ale nevadí, příště se polepším. 

Toho prcka skleněný talířek s poklopem jsem nedávno koupila ve slevě a hodí se přesně tak akorát na pár cukříků, či kousek malého leč hooodně vonavého sýra;-) Na stole pak vypadá moc pěkně.

 

 Hyacinty se takto pořádně rozrostly, takže nastane brzy čas je ustřihnout, mírně je zalévám a jak začnou listy žloutnout, už se zalévat nemá, nechá se vyschnout, listy pak samy odpadnou a poté se cibulka vyjme z hlíny a dá na suché a tmavé místo. Listy se v žádném případě nemají stříhat, ale jakmile květy odkvetou, tak ty se mají ustřihnout. Aspon tak jsem to kdesi četla, tak tak činím.

 V Bellarose mají skvělé slevy, tak jsem neodolala a přikoupila si ještě jednu přenádhernou svíčku z této kolekce a voní překrásně, stejně tak jako je úžasný sám svícen s perokresbou.

Mimochodem, právě probíhá akce v Bellarose, kdy je doprava nad 699Kč zdarma (stačí zadat kod LED699) a nezapomenme ani na příjemnou slevu dalších 5% pro toho, kdo je stálým zaregistrovaným zákazníkem.

 Jestli pokukujete po tom úžasném dekoračním prkénku, tak to jsem dostala od kamarádky nedávno jako dáreček. Rakouské blogařky ho najdou v obchodu DEPOT.