Když člověk navštíví jen tak letmo prodejnu se zdravou výživou

tak ještě není vždy jasné, s čím odtamtud vším odejde a jak odlehčí své peněžence:-) Fotím stále ještě starým fotákem, tak kvalita nic moc, ale třeba pro inspiraci i tak někomu bude stačit;-)

Původně jsem do zdravé výživy Prokopp šla se záměrem si koupit mé oblíbené zázvorové sušenky a odešla jsem se vším možným i nemožným, co ještě uvidíte i v druhém díle.

 Malé čokoládky jsou jako každý rok kupované v Heindlu a následně umístěné do adventního kalendáře. Mám dva chlapy, takže to chce dvojmo. A jako každý rok již tradičně, jsem se přepočítala a chybí mi jich ještě osm, takže musím holt ještě jednou a přikoupit. Servítky ke kávičce a dezertu jsou také z Prokoppa.

 Bio žvýkačku mint jsem též ulovila ve zdravé výživě. Ještě jsem ji ale nezkoušela, tak nemohu říci, jaká je.

 Jak jsem již psala minule, musela jsem malou krásnou sovičku, u které se slibovalo, že je v ní balzám na rty a namísto toho byl balzám, ale vysušená, v krámku nanu-nana zreklamovat a tak jsem si místo ní vybrala hned jednu svíčku, bude se na Vánoce jistě hodit.

Zlaté ozdůbky jsem ulovila též v Prokoppu a pak se řekne, běžte do Zdravé výživy;-)

 Čajovou kolekci 12 druhů čajíčků YogiTea mám též z Prokoppa. Už jsem vyzkoušela a jsou jako vždycky, vynikající.

 Pochopitelně jsem v Prokoppu přihodila do košíku šalvějové bonbony bez cukru a dvojmo, hnedka i synkovi. A na vyzkoušenou nové z borovicové mízy.

 Pěkné vánoční kvalitní papírové sáčky mám též od Prokoppa, trochu se rovněž i lesknou, ale můj starý foták to nějak nebere.

 Tahle čertice poputuje příští týden do kadeřnického salonu, dostane ji jedna učnička za to, že pomáhá mé švagrové - zde tedy její šéfové - mi dělat krásnou hlavu:-) Ale ještě ji trochu zabalím do průhledné folie a přidám nějakou mašličku, takto mi to připadá takové nehotové. Jo, čertici na Mozartových srdíčkách mám z Heindlu.

 Mikulášovské servítky jsou rovněž z Prokoppu. Budou se brzy hodit.

 Ve zdravé výživě jsem přihodila na ochutnání i eukalyptové bonbony s medem, tak už jsem zvědavá, jak chutnají.

 Pak jsem ještě skočila do Intersparu, kde mi moc chutnají jejich housky. A jen tak ladně jsem projela s nákupním košíkem kolem ponožek a protože už mají teplé, tedy hodně teplé, přidala jsem hned troje různé balení do nákupu. Ty budou synkovi na Vánoce. Ne, není to šílený dárek, on se na ně řekla bych, vždy dokonce těší. Však jsou také teploučké a měkkoučké. Nevím, jak to dokáže, ale když si přinese ponožky na vyprání, přibývají mi ve skříni ve speciální krabici od bot k tomuto účelu kdysi přinesené ze sklepa, neustále jednotlivé ponožky všeho druhu, ke kterým nenacházím tu druhou. Po čase se najednou zase z ničeho nic v prádle synka objeví a tak odcházím, abych dohledala, jak říkám, bratříčka z Dětského domova. Některé se najdou dokonce po létech. Nechápu to.

 Byla jsem z těch nákupů nějaká zničená a tak to chtělo posílit něčím teplým, tak jsem si udělala výbornou bramboračku s houbami a zeleninou. Mnam.

 

 Pro zázvorové sušenky se šlo do Prokoppu, jak jsem již nahoře psala, původně. Ale naštěstí jsem na ně finálně jako již jindy mnohokráte, dnes nezapomněla:-)

 Na zkoušku ještě přibyly dvě hořké čokolády z Prokoppa a jak jinak, než s naším oblíbeným zázvorem. Holt Běží liška z Táboru, nese pytel zázvoru mně tentokráte vážně sedlo na míru:-) Až na to, že jsem neběžela z Táboru, nýbrž z Prokoppa:-)

 Kdo si dobře všiml, ještě jsem v Heindlu pořídila dáreček pro švagrovou kadeřnici s nugátovými bonbony a na krabičce stojí anděl, ale ten se mi prostě s tímhle fotákem nedařil a nedařil vyfotit, tak je vidět jen trošku v pozadí.

Hvězdy nemusí být jen na obloze

ty vánoční na domácí okna jsou také kouzelné. Přiznám se, že jsem stále ještě nenašla tu svou pravou, ale už vyrážím po obchůdkách, tak snad na ni letos padnu i já. Na tu svou, úžasnou a kouzelnou hvězdu. Našla jsem jich spoustu například TADY. Jedna krásnější za druhou, nicméně z vlastní zkušenosti vím, že to chce opravdu vidět na vlastní oči a pak se na místě už jen rozhodnout. Tak mi držte palce, at letos i já tu svou jedinečnou a pohádkovou konečně najdu.

 

Co jsem objevila v pondělí

pár maličkostí, co udělají radost, částečně mně, a také druhým lidem.

K dřevěnému Mikulášovi, kterého již znáte z minulého příspěvku, přibyl kamarád sněhulák, to aby byli pak na toho soba pro jistotu hned dva. Mimochodem, toho soba asi nějak pomaluji, připadá mi k těm barvám vůkol neférově bledý.

Sova se tu sice tváří, že patří do skupinky novinek, ale bohužel jen dočasně. Měl být uvnitř balzám na rty a ukázalo se, pochopitelně až doma, že je totálně vysušený. Takže jsem do nanu-nana hned volala, když už nic jiného, mohu bez problému přijít kdykoli vyměnit, či si nechat vrátit penízek. Hm, když nad tím tak přemýšlím do hloubky,  je to vlastně zároven i báječná záminka, jak se příště ještě podívat, zda jsem to tam vše pořádně prošmounila:-)

Plechové dozy, jejichž barvy tu bohuýel ted tak nevyzní, neb používám přechodně starý foták, jsou zakoupené v drogerii Müller. Tam se ještě vrátím a pořádně pokoukám, už jsem byla utahaná, tak jsem protentokráte vzala jen "okraj":-)

V téhle lososové plechovcé doze jsou oplatky Manner s oříšky a budou pro mého manžela. Dozu až bude prázdná, si pak jednoho dne nenápadně a nenávratně zabavím;-)

V této doze jsou barevné jemné sušenky. Není jich tam až zase tak moc, ale co by člověk neudělal, aby získal další úžasnou krabičku.

Tenhle malinký skleněný talířek s poklopem mne hned zaujal. Je tak malý, že je až neskutečný. Pravda, dumala jsem nad ním, k čemu že se mi bude tak asi hodit, ale pak jsem ho vzala s tím, že se hodit prostě na něco určitě bude!

 

Ubruskům ve slevě jsem pochopitelně v drogerii Müller neodolala a šup, už byly ty nejhezčí v košíčku.

Prodejna Nanu-nana má sice ted u mne mínus za tu vysušenou sovu, ale jinak tam ráda courám, protože vždy objevím nějakou nutnou báječnou maličkost. Protože ted už "šmejdím" se záměrem přímo vánočním, tak jsem tam tentokráte objevila tuhle krásnou malou podlouhlou truhličku. On je totiž má rád manžel, takže rychlá úvaha, jestli podlouhlou již ve svém vlastnictví má či ne. Nemá, tak šup s ní do košíčku, pěkně zabalit, aha, ještě do ní něco milého vložit dovnitř, a už pošupajdí pod stromeček.

Úzká stužka ve starorůžové se hodí vždycky. Takže se přikoupila rovněž.

Zabrousila jsem v rámci shánění všeho možného i nemožného i jen tak v rychlosti do KIKA a objevila jsem úžasná andělská zinková křídla. Tak ty jsem musela mít, už je vidím někde hezky zavěšené, jak se v nich odráží světlo domova. Home, home, home.

Tento motiv soba se skřítkem Mikulášem, jak si vaří na ohýnku uprostřed zasněženého lesa teplý vonavý čajík a k němu mají plnou bedýnku dobrých jablíček, je prostě úžasný. Někdy opravdu doslova trpím, když pak ty či ony ubrousky musím dát i k praktickém použití. Ale slyšíce manžela, jež útrpně naříká, probůh, k čemu jinak pak ty ubrousky jsou, je nakonec povětšinou nedobrovolně vydám k použití.

Jak říkám/píšu, copak jsem tam tu dozu s králíčky mohla nechat. Tolik motivů i po stranách, to se hned tak nevidí. Jako alibi jsem si vymyslela, že do ní budu dávat manželovi vždy trochu vánočního cukroví jako proviant do práce na svačinku. Hezky jsem si to odůvodnila, vidte.

Nákup jsem zakončila v Nanu-nana velkou svíčkou s vůní vanilky. Finálně asi bude vanilky tak plný byt, že mne s ní muž vyhodí do zimní zahrady, ale nevadí, i tam si budu chodit "čichat".

Ale nedá se nic dělat, dochází mi zásoby svící bez vůní, tak budu muset zase vyrazit po nákupech;-) A znáte to, člověk jde s cílem koupit svíčky a domů pak donese vše možné a nemožné;-)