Překrásné samolepící etikety a ještě ve slevě

no já snad už jen kvůli nim začnu asi zase zavařovat. Nebo ne, jsem moc líná a také nemám kam zavařované dát, ale kdo tu možnost má, tak tyhlete etiketky od Trnků jsou vážně sen. Najdete je TADY.

Nakupovat se dnes vyplatí u Jany GreenGate na MMB, poštovné je od 699,- Kč zdarma

ale jen dnes, tak utíkejte nakupovat stejně jako já. Mám už od Jany jeden báječný melaminový hrnek a tak, když jsem zjistila, že je stále v její nabídce a navíc ještě ve slevě, hned jsem objednala další dva, je úžasný, nebot na jedné straně má ptáčka a na druhé kytičky:

 Pak jsem si ve slevě vybrala tento žlutý melaminový hrníček, to abych neměla všechny stejné a mohla je používat i jen tak sama někdy pro sebe pro radost porůznu a těšila se jejich motivky:

Pro manžela, aby nenaříkal, tedy zde čistě spíše opravdu náhodně, že nic nemá, tak jeden modroučký:

Abych využila ono poštovné zdarma, tak jsem ve slevách objevila ještě jednu krásnou velikánskou utěrku:

 

 Finálně jsem ještě přidala pro kamarádčinu malou dcerku pro ni v jejích 6 letech, zcela určitě potřebnou věc a tou je Sada na navlékání náramků od Lillifee:

 Tak a pak už jen zaplatit a těšit se až všechno dojde ke mně domů.

Květináče přesně podle mého gusta

i když nepopírám, že i jednobarevné jsou elegantní, ale někdy to prostě chce změnu. A tyhlety květníky jsou přesně to, co oživí můj/váš byt. Myslím, že především v zimních měsících opravdu doslova rozzáří místnosti. Je prostě radost se na ně dívat. A to ani nezminuji kytičku, kterou si do nich dám/dáme;-)

 

Objevila jsem na oné webové stránce kromě jiných spousty užitečných věcí také báječné lucerny domečky.

 

Dekorativní květnáč se hodí vždycky a vypadá na stole jako dekorace navíc naprosto báječně.

A kdeže jsem tohle všechno a mnohem více našla, tak se podívejte SEMHLE.

BONAMI je prostě neskutečně neuvěřitelný

nebot jedno, kdy se u nich zvědavě na netu zastavím, pořád mají v nabídce něco nového a často velice zajímavého, jako toto pouzdro na cesty i se zrcátkem a motivem Paříže, prostě dokonalé.

Tak se běžte podívat sami SEMHLE a já už musím utíkat balit kufry, jedem zítra zase na pár dnů na dovolenou:-)

Zase začínám zaplnovat knihovnu

takzvanými "normálními" knihami;-) Těch sebevzdělávcích mám už tolik mooooc, že to chce zase jednou vážně obměnu. Zaujala mne například i tato kniha. Už jen tou obálkou a ještě se tu píše o nebi a to zmrzlinovém, tak ta musí ke mně domů! Většinou knihy, které si přečtu a řeknu si, tak jednou, či 2x a to již stačilo, tak je pak darovávám dál. Však udělají zase radost dalším. Moc se mi líbí třeba takové akce, když lidé už doma nějakou knihu nechtějí, vezmou ji třeba do vlaku s sebou, vloží do ní milý lísteček se slovy, tato kniha je k "mání", pokud ji chceš, daruji ti ji. Knížku položí na sedačku, či na stoleček v kupé, lísteček do ní vloží tak, aby byl vidět a odejdou. Mně se tento nápad líbí hrozně moc, až na ten vlak, tím moc necestuji, ale vždyt se to dá jistě vymyslet i jinak;-)

Tady něco málo o knize:

Dvě sestry, dva životní sny, dvě protichůdné představy, Mladší Imogen po ukončení školy cestuje po Thajsku a fotí, Anna po sedmi letech usilovné práce získává vytoužené místo obchodní ředitelky v Brightonu. A právě v tu chvíli umírá jejich babička Vivien a odkazuje jim staromilskou cukrárnu na pláži. Sestry stojí před důležitým rozhodnutím, jejich životy se převrací naruby. Ponechají si cukrárnu a povedou ji dál? Hodí zodpovědnost i obchůdek po babičce za hlavu? Vzdát to, nebo pokračovat? 

Předpřichystané dárečky

pojedeme brzy na návštěvu k mámě a bráškům, pak jsem potřebovala něco na zítra pro mou švagrovou holičku, co dělá šéfku ve frizérsalonu a něco malého pro radost a povzbuzení pro jednu z jejich současných učniček, co my meje makovičku a tak jsem vyrazila po zatím předběžných nákupech a už něco objevila. Jak již víte, nemám ráda takové ty dárky stylu "rychlovka", samozřejmě, někdy jich použiji i já, když se někde něco honem vyvrbí, aby člověk nepřišel jen tak s prázdnou, ale přeci jen, když mám čas, ráda jdu najít něco zvláštního, něco, co si myslím, že by prostě mohlo udělat radost tak nějak ještě navíc.

 Pro synovečka jsem objevila tyhle zdánlivě obyčejné papírové karty, ale jen se pořádně podívejte, kdože je na nich, no přece úžasníííí hrdinové ze slavného ICE AGE.

 Bílou porcelánovou figurku s párem jsem koupila pro brášku s manželkou, až se sní bonboniérka pod ní, zbude i deko do domácnosti a bílá se hodí vždy všude.

 Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky...taky si právě tuhletu minibásničku dodnes pamatujete nazpamět? Je zajímavé, že horu jich člověk pozapomíná, ale některé jsou prostě v těch našich hlavičkách napořád, kdykoli k okamžitému odrecitování. Šneček se srdíčkovou bonboniérkou dostane učnička za skvělé umytí hlavy a pramínkování. Uznejte, že s tou kytičkovou ulitou je prostě božský.

 V papírnictví jsem objevila tyto miniboxíky na všechno možné i nemožné. Nepochybuji o tom, že jich synoveček užije ke své radosti. On je totiž skoro celý já;-)

 Žába je prostě tradiční a do zahrádky se hodí vždycky. Výhodou je, že když časem vybledne, je tu záminka, koupit hned další a ještě lepší a nejlépe ještě větší;-) Tahleta se zlatou korunkou a bonbonky je pro švagrovou za ostříhání hlavičky. A to již konečně zítra. Také máte pocit, že když holička dostane do ruky nůžky, že stříhá pokaždé stále více a více. I když, tudle na mne manžel volal, když jsem setřihávala na balkonech naše minivrbičky: prosím tě, už toho nechej, vždyt na nich jinak nic nezůstane. A pak prý, že jen kadeřnice, tak to asi my, holky, prostě máme všechny od narození stejné.

 Malé stojací hodiny, trošku kýčovité, uznávám, lepší ale vážně nebyly, jsem koupila mámě vlastně jako malý suvenýr z naší letošní dovolené v Poreči v Chorvatsku. Koneckonců, hodiny se v domácnosti přeci vždy užijí, nebo ne.

 Pouzdro, penál vlastně na cokoli. Synoveček už ho jistě něčím vyplní. Osobně na penálech také ujíždím.

Porcelánová kvítečka v nádherné starorůžové s nádechem starobylosti, ty jsou pro mámu. Nejlépe na čajovou svíčku, ale jak znám maminu, bude je mít spíš vystavené ve vitríně. To já bych je tedy užívala o stošest. No jo, holt naše mámy...

Tak to by zatím tak bylo všechno, ještě vyrazím jednou po nákupech a něco dovymýšlím. Člověk má prostě tak nějak stále plné ruce práce. Slovo nuda znám tedy vážně jen ze slovníku cizích slov.