Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

středa 15. srpna 2012

Odměnou za sport grilované kuřátko


to není špatný nápad, vidte. Po ránu jsme vyjeli na kolech podél Staré Dunaje, ještě byl krásný svěží vzduch, to až odpoledne se to vyhouplo na skoro 30C. Pokoukali jsem, co se kde děje na vodě a pokračovali dál přes velký Dunaj směrem k Prátru.

Cestou jsme se ještě zastavili u malého kostelíčku uprostřed lesíku. Je tam dokonce hrobeček pro zemřelé na AIDS. Už to považuji za katolický úspěch. Nedávno jsem viděla dokument z Německa, kde jednoho, tam již narozeného muslima jeho rodina pronásleduje, dokonce jeho matka si najala detektiva, aby jejího syna našel a pak zamordoval - proč, je homosexuál a muslimové takové neakceptují. Muslim  a homosexuál - neexistuje! A pokud ano, pryč s ním, hm...smutné, ale pravdivé. Aspon v tomto případě. 
 

 Na závěr jízdy jsme se odměnili úžasným grilovaným kuřátkem od Kolaříka v Prátru. Není třeba zbytečně utrácet v lokále, u Kolaříka mají naštěstí i tkzv. okénko pro prodej zvenku a tak si vždycky uděláme doma dopředu okurkový salát a přibalíme pečivo, do tašek dáme nádobíčko a pak už si jen doneseme půlku grilovaného kuřátka - ona ta půlka úplně stačí, jsou to veliká kuřata - do nedalekého parku, najdeme si lavičky se stolkem, prostřeme ubrus, a už se to hezky v přírodě jí. A chutná obzvláště po 2-3 hodinové jízdě na kole, vážně skvěle. Kromě toho u Kolaříka mají nejlepší grilovaná kuřata ve městě a skoro bych si troufla říci i v celé zemi. Kůžička křupavá, dobře propečené..i když já osobně kůži nemusím, ale mužík si ji o to více vychutná i za mne. A málem bych zapomněla, ke kuřátku si dopřejem vždy jednu dobrotku od Kolaříka navíc, čerstvě udělané bramborové lupínky.

 

 Při cestě zpět se vždycky potěším pohledem na lodě, stojící v přístavu a dneska jsem měla opět jednou štěstí a jedna projížděla přímo pode mnou a ještě se mi podařilo ji krásně nafotit. Zamávala jsem kapitánovi na můstku, on mně. Pak jsme si ještě zamávali s několika lidmi na palubě. Možná se to někomu může zdát dětinské, ale já to dělám ráda. Představuji si, kam asi ti lidé jedou, kudy bude kapitán dnes ještě proplouvat...a považuji za báječné, když si i dospělí dokážou jen tak na pozdrav zamávat. Je to podle mne nádherné člověčí gesto přátelství.
A pak už jsme dojeli ke kanálu Dunaje, po jehož obou březích jsou lokály a kde se přes léto lidé setkávají, dobře se najedí, popíjí a užívají si volna. My tu máme na pravém břehu oblíbené například řecké restaurace a na levém jsou zase v jednom lokále skvělá žebírka.
Bohužel na druhé straně právě tohoto mostu se nedávno zabil jeden český mladík Asi jste to četli také již v novinách, či viděli ve zprávách. Dělal ještě s jedním frajera před děvčetem, kdo skočí z mostu a pak skočili. Jednoho z nich našli až druhý den potápěči mrtvého. Byl tady bohužel ve hře i alkohol, zřejmě více než dost alkoholu a i reakce poté jsou zřejmě pomalejší a tak...

 
Nicméně, výlet se nám podařil a až na to, že ted nemůžu sedět, tak to byl krásný den.   

1 komentář: