Neue Burg ve Vídni je především jak zvenku

tak uvnitř překrásný architektonický skvost a pak samozřejmě museum.Nachází se tady velká sbírka rytířských brnění, zbraní, také starých muzikálních nástrojů a archeologické vykopávky z Ephesosu.

Další z krásných parků kam chodíme...

a protože po obědě vysvitlo sluníčko, tak jsme honem vyjeli, než si to rozmyslí, do dalšího krásného parku ve Vídni. Mají tam zvířátka, kytičky, palmy, dokonce i lehátka na pláži, mexické zákoutí, asijské, indické, selský dvůr se zvířátky, vzadu je rosarium, najdete zde velké olivové stromy, pořádají se v něm svatby. U fontánky plné barevných kamínků si můžete posedět a poslouchat relax hudbu ve stínu stromů. Projít se podívat do dalšího zákoutí plného různých druhů želviček, odskočit si kousek dál se podívat na čápy, sovy, včelí úly...tam toho je na podívání, hotový ráj jak pro děti, tak dospělé. V zimě se tu pořádají vánoční trhy, i když jsou menší, ale co je mnohem krásnější, jsou uvnitř skleníků nadělané vánoční výstavy, mimochodem, i Češi tu mívají zastoupení s krásným aranžmá.

Bývají tu výstavy orchidejí, narcisové svátky aj.

V parku se dá posedět, popít kávička, něco málo k ní nebo i k malému hladu, čas od času se tu grilují kuřátka.

Prostě takový park se dá užít každičkým coulem a to také pokaždé činím.

Mám navíc štěstí, přes ulici bydlí kamarádka, takže jsem tam každou chvíli a když je hezky, přejdem jen ulici a jsme v parku a procházíme se a povídáme a koukáme a povídáme...   

Tak si užijte alespon pár fotek z parku;-)

 

 

 

 

 

 

  

Perníčky, perníčky a zase perníčky...

 

jsem objevila na fleru u prodejkyně  IGplus a tak už vím, kam se obrátit, až je budu potřebovat. A má tam i plněné, mnam, perníčky,ty já můžu ve velkém odjakživa...

Letní klobouček v modré a bílé a s puntíčky

 jsme dneska s kamarádkou úplně náhodně objevily v Lutzu, kam jsme šly původně pro deku, kterou finálně už neměli. No tak, když už jsme tam byly, tak jsme trošku samozřejmě všude pokoukaly a tyto krásné letní lehké levné kloboučky nám padly přímo do oka, kdo by je také mezi nábytkem čekal, že. Kamarádka ulovila poslední bílý a já tmavě modrý, ale tak to mělo být, nebot jsme si je pak vyměnily na zkoušku a zjistily, že každé přesně pasuje právě ta její barva. Tomu říkám nečekaný úloveček.