Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

pátek 9. září 2016

Kapitáne, kam s těmi košíčky

jo, jasně, vím to, jednoznačně správně je to: Kapitáne, kam s tou lodí.
Nuž, překrásná elegantní lod/plachetnice, darovaná od milé kamarádky, je zakotvená u mého počítače, připravena kdykoli vyplout při příznivém větru na širé moře a kapitána - možná proto, že je právě bezvětří, kdo ví - jsem si dneska dosadila jako šikovnou dekoraci k běloučkým nově zakoupeným košíčkům. Ty jsem tentokráte ulovila v SEWA. Měli je v různým barvičkách, ale bílá je vždy mým
favoritem. Kromě toho kdo to neví, bílá rozšiřuje prostor, takže to platí především pro ty, kteří mají menší domovy, či pracovny. Kromě toho u mně vyhrává tak jako tak proto, že je nadčasová a vždy elegantní.


Copak dělá takový kapitán, když mu zbývá volný čas. Samozřejmě, píše lodní deník a pak také čte a čte a čte. Tak to bych s ním měla společné.
Ten růžovoučký lehounký šátek s kytičkami a puntíky jsem kdysi dávno koupila v Praze už ani nevím, kde přesně, někde asi na nějakém tržišti ve Vršovicích. Když jsem se jednou s mým budoucím manželem procházela podél Vltavy, zavál náhle a nečekaně prudký vítr, přesně takový, co přináš veké změny a šátek, lehounce jen omotaný kolem krku, mi strhnul a odnášel nenávratně pryč směrem po proudu Vltavy. To mi bylo líto, měla jsem ho velmi oblíbený. Tak jsem si tehdy u té Vltavy přála, aby mi přinesla nový. Asi za měsíc nato procházím kolem tržiště v Krči a přesně takový na mne pokukoval na rožku jedné tržniční budky. Tak si dodnes možná řeka pohrává s mým prvním a já si už svůj druhý od té doby zavazuji raději na pevnější uzly.  
Ale už navždy mi zůstala s ním spojená vzpomínka na vítr u řeky.



Na odzkoušení jsem si tentokráte v Douglasu objednala vlasové tonikum. Mně osobně i pěkně voní, ale to bude otázka vkusu/čichu. S tonikem mám však letitý problém, nikdy nevím, zda jsem ho už na ty vlasy vylila dost, či ještě přidat... Tím pádem tak po chvíli zjištuji, že je zase, ani jsem se nějak nenadála, "fuč". 
Tenhle vlasy pěkně revitalizuje a člověk má příjemný pocit, že si na pokožku hlavy právě nalil něco fajn přírodního.







Zatímco píšu, napadá mne, že asi skočím zítra ještě pár těch košíčků v dalších velikostech přikoupit. Vybavují se mně právě před očima živě prostory, kam bych je dobře mohla využít.
Mír začíná mnou
IVA





středa 31. srpna 2016

Když to zavoní jasmínem a rozkvetou fialky

a ještě k tomu rozkvetou růže, i když zde jen na na krabici, ale zato jsou "královské".

Fialenka mi udělala radost. Barvy kvítků jsou tak přenádherné, příroda je prostě neskutečná kouzelnice.

Dnes to byl jen malý nákupek pro radost v SEWA. Malá do růžova vyvedená baculka na svíčku s růžovými kvítečky. Už jsem ji zkoušela rozsvítit i za tmy, září moc krásně. A na podzim, kdy začne zase brzy tma, se růžová rozzáří v plné kráse a potěší.



Jasmín v sáčcích provoněl ten den celý obchůdek. Pěkně zabalený asi udělá brzy někomu radost:-)


Mému pohledu pak neunikl tenhle růženín. Je bez chybky a protože já jich mám několik doma, bude to zřejmě také pro někoho dárek pro radost.



Vždy, když jsem v SEWA, tak nezapomenu prokramařit oddělení s krabičkami a tahle malinká dnes odešla se mnou domů za "kamarádkami".

Kdesi jsem kdesi četla toto: 

"Nikdy jsem neviděl, že by za pohřebním vozem projížděly další vozy s majetkem zemřelého."

 Já dodám: kromě ale třeba takových egyptských faronů a jistě by se v dějinách našly další příklady... 

Řečník tím nicméně chtěl naznačit pomíjivost materiálních věcí. Myslím si, že pokud nám v tuto danou chvíli udělají radost, jsou na místě i ony. Koneckonců, sice s velkou pravděpodobností nepojedou v nákladácích za mnou ani za vámi, ale udělají radost těm, kdo tu ještě nějakou chvíli zůstanou. Tak to přece má být. Když radost "koluje", tím je větší. 
A kdo ví, třeba pak máme možnost "shora" tu jejich radost aspon poté ještě pozorovat:-)

Jakákoli emoce, tedy i zmíněná radost, je Ego. Když se s ním však naučíme žít, tak i ta radost se promění v obláček štěstí ve vesmíru a co je kladné, to je prostě dobré. Aspon já to tak vidím.
 Je to prostě Jasná zpráva.
    
Mír začíná mnou
IVA

pondělí 29. srpna 2016

Láska je nesilnější mocí v celém vesmíru

A tak když se jí podaří spojit dvě tepoucí srdce, je to nejkrásnější věc na světě. Svatba je pak takovou korunovací Lásky a tak jsem se vypravila pro nějaké maličkosti pro jednu dobrou známou, která se právě vdávala a moc jí to přeji. Těšila se na to z celého srdce.

Pokud se na někoho někdy zlobíte, s někým začnete hádat, handrkovat, či cítíte nějaké nepříjemné pocity k dané osobě, či v určité situaci, představte si Lásku. Někdy je to těžké si představit, jak někoho šíleně milujete, když byste ho nejradši vzala právě krompáčem po hlavě, ale zkuste si představit třeba jen jednoduše srdce a dejte ho mezi sebe a onu osobu, na kterou se právě nevraživě díváte. Nebo ho umistěte doprostřed místnosti. Můžete si nakoupit srdíčka v různých podobách, či si je namalovat, dát do rámečku, pod klávesnici počítače, jako obrázek od dětí do ložnice, tady se meze fantazie nekladou a udělá vám VŽDY dobrou službu, kdykoli na něj jen pohlédnete a mimochodem, i když na něj nepohlédnete. Tento nejsilnější zásadně jen kladně nabitý energií symbol ve vesmíru má tak obrovskou sílu, že může spojit i to, co se zdá již zničené, navždy ztracené. Zkuste si namalovat srdíčko, přilepit ho na špejli a zapíchnout do země ke kytičkám, rostlinkám, kterým se právě nedaří moc dobře, ten překvapivý zvrat uvidíte poté velmi brzy.

Vědci prokázali, že když kytky, či rostlinky, koneckonců proč ne i třeba stromy a věci, nazvete jmény, má to na ně tak silný vliv, že se jim pak daří/fungují lépe než doposud. Proč by se tedy vaše pelargonie nemohla jmenovat třeba Zuzana, mečíky venku Rudolfové, pračka Tomm, pokladnička na peníze v podobě zlatého prasete Franceska atd. Schválně - zkuste si ted něco podle sebe pojmenovat a pak například ke stromu na zahradě či balkonu přijděte a pozdravte ho slovy: Dobré ránko, Martínku, tak jak se ti tu venku dneska v noci dařilo. Bylo už trochu chladněji, vid...
Možná se to jeví bláznivě, ale má to nepochybně svůj smysl a hluboký význam. Příroda nás slyší a reaguje na nás. 

Fascinoval mne příběh, už ani nevím, kde jsem ho četla a kde se to konalo, ale bylo to o tom, jak rostliny v bytě byly poprvé v historii přizvané a uznané jako svědci v případě vraždy. V jednom bytě byla spáchána brutální vražda a vyšetřovatelům se nedařilo najít pachatele. V bytě se však nacházela spousta květin a rostlin a tak jeden vědec přišel s tím, aby se zkusili "zeptat" právě jich, kdo je ten mordýř. Měli podezření na jednu osobu, ale nemohli jí nic dosvědčit a tohle byla poslední šance, jak ji dostat za její podlý čin do vězení. Rostliny byly napojeny na speciální měřící přístroje a do pokoje vcházeli různé osoby a přístroje měřily frekvenci rostlin, reagujících na jejich přítomnost. Táhnoucí se křivky na papíře byly poměrně jednotvárné a stejné či podobné až do té doby, než do místnosti vkročil vrah. V ten moment vystoupala křivka do závratných výšek. Pokus se několikrát opakoval a výsledky byly stejné. Proto soudce poprvé v historii lidstva "uznal v plné míře svědectví" rostlin a na základě toho ho poslal na dlouhou dobu zaslouženě do vězení.

Také jsem četla, že když jeden vědecký pracovník jel na delší dobu služebně do zahraničí, napojil své rostliny doma na měřící přístroje a spolu se svým kolegou, který se mu o ně staral v době jeho nepřítomnosti, sledovali, co se s nimi děje. Jejich majitel pak pečlivě venku zaznamenával, co se "dělo" zase s ním. Každé strachy, obavy, radosti, nečekané zvraty...vše si psal do deníku. Když pak oba vědci vyhodnotili po jeho návratu hodnoty, udiveně zjistili, že přesně v tu dobu, kdy rostliny vykazovaly například vyšší hodnoty na grafu, se jejich majitel nacházel třeba právě podle času v nepříjemné situaci. Jednou se dokonce stal málem obětí dopravní nehody, unikl tehdy jen o fous smrti a přesně v tu dobu byl zaznamenaný výškový graf na papíru rostlin nejvyšší. Ony to vše prožívaly na dálku s ním. 

Není tohle fantaztické, tolik toho ještě nevíme o světě přírody kolem nás, o fantaztické říši zvířat, věcí, vše je energie, vše je vzájemně propojeno, at už se nám to líbí, či ne. Podle toho bychom se pak měli ke všemu a všem kolem chovat. Jen dodám, což neznamená, že co se týče především lidí, si necháme vše jen tak líbít, jen proto, že je s námi ten či onen propojen, ale když tohle časem pochopíme, začneme i jinak jednat a o tom nepochybujte ani chvilku. Osobně již dlouho odzkoušeno:-)   

Naši předkové to věděli už dávno a zaznamenali toto Poselství pro nás, příští generaci do bájí, povídek a pohádek, ne náhodně je v poslední větě z nich řečeno vše: ...a žili spolu spokojeně a štastně až na věky věků.  

Takže to chtělo něco samozřejmě sexy a jak jinak než nějaký pěkný parfém. Řekla bych, že Playboy to jistí vždy:-)

Moc se mi pak líbily malé růžové svatební bublifuky se srdíčkem, tak je přidám pak do balíčku. Ještě jsem se totiž nedostala k tomu, přijít jí osobně pogratulovat, ale je to v plánu na tento pátek.



Slon s chobotem nahoru, jak již víte, přináší štěstí a z růžového porcelánu zcela jistě spoustu štěstíčka v manželství přinese.










"Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt."
Robert Fulghum


"Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojeni navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do konce skonání života, budou se držet za ruce."
Honoré De Balzac 

 "Kapka lásky je víc než vodopád zlata."
Friedrich von Bodenstedt


Mír začíná mnou
IVA


úterý 16. srpna 2016

Co všechno se dá stihnout nakoupit během hodinky

chce to mít vycvičené oko a vidět jen to, co vidět chceme, to znamená, co se nám hodí, co můžem někomu úspěšně darovat, čím můžeme něco doma vylepšit a především, čím sobě i jiným udělat radost.
Tak to se koupí například sice dražší, ale kvalitní a skvělé čokolády Zooter. Každý kousek čokoládky je opravdovoá potěcha jak pro bříško, přesněji pro chutové bunky na jazyku, tak pro duši. Toto jsou čokolády, které se nejí na kila, nýbrž po skutečně velmi maličkých kousíčkách a cíleně pomalu a nechají se pomalu rozpustit na jazyku. Tohle je Potěšení. S jahodou pak obzvláště, ta je jak u mne, tak mých přátel velmi oblíbená a tudíž šla do košíku hned pro jistotu dvakrát. 

A pak další spousta nezbytností. Je zajímavé, že se prostě tak nějak vždycky uplatní či hodí. Náš mozek je zřejmě skutečně natrénován na praktická, ale zároven i radostná použití. Dříve, kdysi pradávno, to byly krásné kamínky, které nám, ženám dělaly radost, oblázky z řeky výjimečně vodou vymleté - mimochodem, tohle mně osobně zůstalo dodnes i po ta staletí, živě si sebe tedy umím představit, jak poletuji kolem tekoucí řeky a sbírám a sbírám a rochním si u toho blahem - pak korálky z hlíny atd. V podstatě se toho od minulých dob až zase tolik nezměnilo, jen ten výběr je holt větší.
 


Dárkové taštičky, nejlépe papírové, těch není nikdy dost. není nad to darovat někomu malý či větší dárek v originální krásné tašce. Tahle malá s hrochem a letící vlaštovkou prostě byla jasná volba.

Léto se pomalu blíží ke konci a začínají se objevovat svíčky a na to vždy už čekám. Úlovek byl parádní, svíčky ve dvou barvičkách ve formě kytiček a až se vypálí, zcela jistě je člověk šikovně může použít k nějaké už podzimní dekoraci. Třeba je vysypat malým barevným pískem.



Magnetky, na ty mám také slabost a když jsem uviděla v drogerii Muller tohle prkénko s žampionky, tak prostě i tady byla volba jasná. Už visí v kuchyni na troubě:-) Protože je mám ráda, vždy mi připomenou, že bych si je zase jednou měla koupit a připravit z nich nějakou tu dobrůtku. 
Třeba takhle obalované žampiony s opékaným brambory a k tomu nezdravá ale úžasná tatarka...
Mimochodem, osobně velíbím těm, kteří vymysleli kuchařské video recepty.

Moc se mi líbí, že se objevuje stále více podob zápisníčků jako třeba tento s příchytkou a vzadu s magnetkou. Tahle už mezitím našla i svého majitele, vlastně majitelku, potěšila jsem jím mou masérku. A jo, je také z DEPOT. Tam také nakupuji často a ráda. Vždy tam objevím něco nového a zajímavého:-)

Samozřejmě, projít kolem papírnictví a nepoohlédnout se po krásných a výjimečných pohledech, to se nedá odpustit a také se mi to zatím ani nepodařilo. Je to prostě jako magnet, jakmile jsem tedy uviděla na stojanu tohohle ušáka, už jsem si pro něj utíkala. Bude pro kamarádku do sbírky pohlednic.
 
Musli tyčinky tak nějak osobně nemusím, ale čas od času si nějakou ráda na obměnu vezmu a manžel je má rád, takže jsem v drogerii Muller tentokráte vzala s sebou na odzkoušení bio pomerančové tyčinky bez palmového oleje a oslazené medem. Jsou malé, tak akorát má osobní velikost a chutnají moc dobře. Navíc FAIRITRADE, takže nebylo třeba nic řešit.

Moje oblíbené bio kokosové sušenky, snad budou v sortimentu drogerie Muller ještě dlouho. 
 


Další krásný pohled, jak ráda říkám, "pozlacený", je z louky, na které létají vzácní motýlci a je tam spousta krásných a vonavých kytiček... Tady se fantazii meze nekladou. Jen tak zavřít oči a přenést se tam, na tu kouzelnou louku...
Mimochodem, víte, že meditace formou právě takovýchto fantazií jsou nejen příjemné, ale i léčivé, zvyšují koncentraci, posilují imunitní systém, zlepší koncentraci...stačí se 7x denně jen ponořit do nějaké takovéto třeba fantazie, či se vůbec oprostit myšlenek a to prosím pěkně na 2-3 minutky. To stojí za to, nemyslíte. Toto je také forma meditace. Lidé si ji představují někdy velmi složitě a přitom se to dá i takto jednoduše. Jo a také si to přitom pěkně prodýchejte. 
Ostatně, neříká se, že v jednoduchosti je krása.
 


Přáníčko, byt malé, ale výjimečné, neb je poseto originálním swarovski kaménky.
Dnes je tvůj den. Užij si ho.
Je pro kamarádku. Dovnitř jsem pak vložila sponku s Malým princem pro radost.



Sloni prý přinášejí štěstí. Ovšem údajně jen prý ti, kteří mají chobot nahoru. Tento pohled poputuje za kamarádkou, doufám tedy, že jí přinese velikánské štěstí. S maharádžou či bez něho, důležité je mít chobot nahoru:-)

Další báječná čokoláda ze stáje Zooter, tentokráte se švestkovou příchutí. Mně se strašně líbí, jak si firma Zooter udělá tu velkou práci i s báječným obalem. Dobře se podívejte třeba právě na tento. Ten vypráví doslova příběhy. Kdepak, tady u nás doma se ani obaly nezahazují, když se čokoládka sní.


Ve slevě v obchůdku DEPOT jsem pak ulovila tyhle dvě pastelově zelenkavé dřevěné cedulky na pověšení s nápisem HOME. Jedna už je darována a druhá zatím u mne doma hledá místečko, kde by se zaskvěla v celé své kráse, což někdy není právě jednoduché.
 
Měla jsem pocit, že musím vystřídat trochu magnetky na sporáku a tak jsem ty staré omyla a uložila a nahradila je elegantními novými. Opět ve slevě v DEPOT.

Tyhle drátěný košíky se mi líbí snad odjakživa. Původně byly jen v černé barvě a ted se začly konečně objevovat i v pastelově zelenkavé. Jednu už doma sama mám a tahle další už je také darována.




Z dalšího papírnictví pak další krásná dárková papírová taštička pro holčičku. Ta už je také pryč:-)
No a tak zase někdy příště se mnou po rychlém nákupu:-)