Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

úterý 29. března 2016

Velikonoce v bytě aneb už abychom zase nahradili Velikonoce blížícím se létem

a na to se těším, pak to tu bude totiž samá lod, samý maják, mušličky...
Takže, tady ještě honem poslední střípky Velikonoc ve fotkách.
























Mír začíná mnou
IVA

sobota 26. března 2016

Na Velikonocích je nejlepší to potěšeníčko z dekorování a opět bez Douglase nemohou být

Velikonoce...
KOnečně, hurá, je to tady, spolu se zdobením na velikonoční svátky člověk přímo už vnímá, jak se to jaro, více světla, slunce, barviček v přírodě, energie v těle, přímo už doslova k nám velkou rychlostí řítí a ukončuje konečně tu dlouhou zimu. Viděla jsem nedávno větvičky zlatého deště v nějakém obchůdku s dekorací. Byly moc pěkné, skoro jako opravdové, ale osobně musím mít každý rok ve váze ty živé, koupené letos v zahradnictví. Je poteěeníčkem sledovat, jak se začnou zelenat napřed lístečky a pak se do krásy rozvinou kouzelné sluneční žluté kvítky.
Ozdůbky mám porůznu, některé jsou koupené v Tchibu, jiné v deko prodejnách, další jsem dostala dárkem. Vlastně to má velmi podobnou atmosféru jako při zdobení vánočního stromku. Pochopitelně se to však velikostí nedá srovnat.

Velikonoce jsem jako malá teda ráda vážně neměla. Co prosím pěkně, mělo být za potěšení, otvírat chalanům a nechat si stupidně nařezat. Navíc pak mí dva bráchové chodili s mrskačkami a přinesli spoustu barevných vajíček, čokoládových dobrot, dokonce i vlastnoručně nadělaných dortů, které pak skončily jako doslova míchanina se vším ostatním vytřepané v igelitových taškách. Vajíčka se pak jedla v jednom kole 2 týdny, kdy už mi pokud by se to vůbec dalo, rostla vejce snad i z uší. Nemluvě o opilých kolednících všude vůkol, takže pro holku bylo neradno se na Velikonoční pondělí pohybovat mimo dům. Styl "do jedné nohy a ještě do druhé" štamprličku, mne pak přesvědčoval jen o tom, že Velikonoce tedy nemusím. Ale léty jsem pochopila jednu důležitou věc. TRADICE NÁRODA. Na těch se zakládá naše národní bohatství, naše historická sláva a dědictví pro další generace. Něco, za co se v případě nutnosti i často musí bojovat.

Proto Velikonoce nyní plně uznávám. Proto, že když pominu ty výše uvedené detaily Velikonoc především na vesnicích, je třeba, abychom je ctili a předávali dál našim potomkům. Je to něco, na co jsou pak i oni hrdi a co je činí skutečnými občany naší vlasti. Je to součást jejich Domova.

V té spojitosti možná málokdy ví, že právě za II. světové války měl Hitler nachystán devastující plán. Pokud by došlo ke zničení jeho vybudované říše, měly se všechny jím nashromážděné - pochopitelně především nakradené - památky v podobě uměleckých děl všeho druhu z různých zemí světa, zničit. Tak by dosáhl toho, že byt by válku prohrál, zničením kulturního dědictví zemí světa, by takto devastoval jejich národní bohatství. Jak především duševně nemocný musel být tento člověk, když naplánoval do posledního detailu takovýto akt pomsty i po své smrti.
V kinech nyní běží film Památkáři. Natočený podle skutečných událostí právě ke konci druhé světové války. Na popud milovníků umění vznikla tehdy unikátní vojenská jednotka, složená ze sedmi lidí, kteří chápali právě ono důležité kulturní zachování každé země. Postupovali v patách spojeneckých vojsk za účelem ochrany památek jak před německou armádou, tak ruskou a koneckonců i tou vlastní. Jejich úkolem bylo zachránit ta největší umělecká díla a vrátit je jejich majitelům. Tito civilní lidé bez zkušenosti na vojenské frontě poté riskovali svůj život, aby se jiným zemím vrátily umělecké památky a tedy i historie národa v nich zobrazená.
Film je takový, osobně bych řekla, prostě průměrně líbivý už svým hereckým obsazením. Tým uměleckých záchranářů vede samotný George Clooney. Další hvězdou je pak Matt Damon, asi miláček nás všech žen, tedy mne určitě.
Ale nejde vůbec o ten film. Na internetu je na něj spíše nevalná kritika. Myslím si, že naprosto neprávem. Jeho jedinečné poselství bylo lidem předáno. Chranme si své dějiny, nenechejme si vzít svou kulturu. Protože pokud se tak stane, staneme se i my poté "bezpáteřní". Jen díky našim kulturním dějinám v závěsu nutné evoluce jsme tím, čím dnes jsme!
Bylo by i ted načase, poučit se znovu z historie! Lid strašně rád totiž zapomíná.





V krásné dřevěné lampičce jsem měla 3 velké barevné svíčky a v létě máme v zimní zahradě takové horko, že se chuděrky už celé zohýbaly, aniž by byly kdy zapáleny. Takže jsem je vyndala a budu lampičku používat k dekoracím třeba právě ted Velikonoc. Přidala jsem zelený mech, aby ta zaječí atmosféra vyzněla opravdově.


Bez Douglase prostě nemohou být ani Velikonoce a tak se nakupovaly dárky, které potěší. Tentokráte tělové gely s vanilkou, aloe vera a white tea. Už jen kvůli těm zajíčkům na nich jistě potěší. Část jich bude jako vždy pro kadeřnický tým mé švagrové a zbytek se jestě uvidí. Pochopitelně si jeden určitě nechám pro sebe na zkoušku. Už je mám mezitím i hezky zabalené a přidány mašličky a malé dřevěné zajíčky na ně. 
 



Také jsem si zrovna dokoupila odlakovač na nehty. Poslední dobou používám odlakovač ze stáje Artdeco bez acetonu a jsem s ním spokojená.

Pudr Dr. Hauschky už má stále místo u nás doma. Prostě se osvědčil.
Trochu iformací o něm:
hedvábná péče pro citlivou pokožku, obsahující čisté zpráškované hedvábí, obohacené bylinnými výtažky z šalvěje, hořce a dubové kúry, podporující přirozenou svěžest pokožky těla i obličeje. Ke zklidnění podrážděné či svědivé pokožky na celém těle, jako jemný deodorant těla a nohou, nebo jako fixační pudr po nanasení make-upu nebo jako suchý šampon. Neobsahuje žádné dráždivé minerální látky, neucpává kožní pory a je také vhodný pro péči o citlivou pokožku batolat a jako zásyp.
A protože je tak mooooc použitelný, je to již stálice našeho domova.
A pár dárečků k nákupu. Dnes vzoreček značky Jette - Red Eau de parfum. jak již napovídá červená barva, je v něm skryta vůně plná ženské smyslnosti.
 HLAVA: mandarinka, malina, pelyněk
SRDCE: květ pomerančovníku, růže, iris
ZÁKLAD: pačuli, ambra, vanilka
Odzkoušeno a doporučuji. Ovšem, pochopitelně, je to jen můj vhled mého osobního nosu, někdo tuto vůni třeba právě nemusí. 


GUCCI Bamboo je další vzoreček. Gucci přitom jde na jistotu. Tato vůně mne ještě nikdy osobně nezklamala.

Dámská vůně Gucci Bamboo odráží smyslnost, půvab a křehkost. Okouzlující dámská vůně Bamboo v sobě ukrývá jemné květinové tóny, které jsou doplněny dotekem svůdného dřeva. Voní po šťavnatém bergamotu, který se prolíná s vůní lilie, pomerančových květů a exotickým ylang-ylang. Tóny santalového dřeva a ambry uzavírají tuto jedinečnou vůni. Okouzlete své okolí dokonalou souhrou tónů. Buďte svůdná a přirozeně krásná každý den. Dámský parfém Gucci Bamboo byl uveden na trh v roce 2015.


A v akci byl pak i vzorek černé řasenky ze stáje ARTDECO. Artdeco je rovněž má stálice na hvězdném kosmetickém nebi.


Tahleta překrásná látková vajíčka mám od šikovné ROMANKY. Ta holka má doslova zlaté ruce.
Trošku jsem si je navymýšlela, trochu přidala ona a vznikla tato nádhera.
Keramickou zaječici mám z velikočních trhů v Bratislavě. Keamické bílé ovečky z papírnictví. Byly tam tři poslední. Dvě jsem si nechala a jednu jsem darovala své masérce a přidala jí na krk zvoneček.
 









Kermaickou vázu na zed mám přivezenou z návštěvy Kutné Hory a jedno tam těm obyvatelům hodně dost závidím. Že totiž mají na každém rohu obchůdek s keramikou. Bydlet tam, jsem v nich pořád a kochám se a hledám vždy něco pro sebe nutně nového a pak i pro své přátele a rodinu dárky...
Výjimečně ted používám k dekoraci doma umělé květy, ale tyhle sněženkové a bledulkové mne vážně dostaly.









A než jsem všechny fotky zpracovala a napsala článek, tak mezitím už stačil zlatý déšt rozkvést. 
Je to krása barvičková, díky za ni jaro.

Mír začíná mnou
IVA