Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

čtvrtek 26. června 2014

Zase začínám zaplnovat knihovnu


takzvanými "normálními" knihami;-) Těch sebevzdělávcích mám už tolik mooooc, že to chce zase jednou vážně obměnu. Zaujala mne například i tato kniha. Už jen tou obálkou a ještě se tu píše o nebi a to zmrzlinovém, tak ta musí ke mně domů! Většinou knihy, které si přečtu a řeknu si, tak jednou, či 2x a to již stačilo, tak je pak darovávám dál. Však udělají zase radost dalším. Moc se mi líbí třeba takové akce, když lidé už doma nějakou knihu nechtějí, vezmou ji třeba do vlaku s sebou, vloží do ní milý lísteček se slovy, tato kniha je k "mání", pokud ji chceš, daruji ti ji. Knížku položí na sedačku, či na stoleček v kupé, lísteček do ní vloží tak, aby byl vidět a odejdou. Mně se tento nápad líbí hrozně moc, až na ten vlak, tím moc necestuji, ale vždyt se to dá jistě vymyslet i jinak;-)

Tady něco málo o knize:
Dvě sestry, dva životní sny, dvě protichůdné představy, Mladší Imogen po ukončení školy cestuje po Thajsku a fotí, Anna po sedmi letech usilovné práce získává vytoužené místo obchodní ředitelky v Brightonu. A právě v tu chvíli umírá jejich babička Vivien a odkazuje jim staromilskou cukrárnu na pláži. Sestry stojí před důležitým rozhodnutím, jejich životy se převrací naruby. Ponechají si cukrárnu a povedou ji dál? Hodí zodpovědnost i obchůdek po babičce za hlavu? Vzdát to, nebo pokračovat? 

Žádné komentáře:

Okomentovat