Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

neděle 23. prosince 2012

Vánoční poselství....


Vánoční poselství šéfredaktora Churche

Čechy, Němce a Francouze čeká každoroční nadílka shodně na Štědrý večer,
čili 24. prosince; kompetentními nadpřirozenými dárci jsou v těchto zemích
Ježíšek, der Weihnachtsmann a Petit Papa Noel. Avšak jiný kraj znamená i
jiný mrav. Například v Holandsku nadílí Sinterklaas (Mikuláš) už 5.
prosince večer, a dost. Vánoce se slaví v poklidu a většinou už bez dárků.
Ve Švédsku naděluje 13. prosince svatá Lucie, v Itálii 6. ledna bezzubá
čarodějnice Befana a ve Španělsku téhož dne svatí Tři králové, los Reyes
Magos. Djadja Moroz se Sneguročkou chodí po pravoslavném způsobu až 7.
ledna. Štědrý večer Angličanů a Američanů se spíše trochu podobá našemu
silvestru. Dárky dostávají až 25. prosince ráno. Zde je pro nadílení
příslušná další mikulášská reinkarnace, totiž Santa Claus. Všechny tyto
štědře nadělující nadpřirozené bytosti odedávna zaměstnávají fantazii dětí.
Aspoň do té doby, dokud neodhalí šedou životní realitu, že naděluje tatínek.
Je tomu letos 115 roků, co jedna americká holčička chtěla vánočnímu
tajemství mermomocí přijít na kloub - a to za pomoci hromadného
sdělovacího prostředku.
Jmenovala se Virginie O'Hanlonová a žila v New Yorku. Jednoho prosincového
dne roku 1897 napsala deníku Sun následující čtenářský dopis:
"Je mi osm let. Někteří z mých přátel říkají, že žádný Santa Claus
neexistuje. Táta tvrdí, že Sun vždycky píše pravdu. Řekněte mi tedy, prosím:
Chodí Santa Claus?"
V redakci z toho nejprve zavládly rozpaky. Pak ale šéfredaktor Francis
Church rozhodl, že důvěru malé čtenářky ve vševědoucnost a pravdomluvnost
medií nelze zklamat. A pokládal záležitost za tak závažnou, že osmileté
Virginii odpověděl osobně - a to na titulní stránce Sunu:
"Milá Virginie, Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami
vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým
rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému nebo dítěti. Ve
vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje,
abychom postihli a pochopili celou pravdu."

A pokračoval: "Ano, Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako
láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být
krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom
neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii - nic z toho, co činí život snesitelným.
Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které
prozařuje svět, by muselo uhasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys
nemohla věřit ani svým pohádkám.

Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý večer vyslal lidi, kteří by
Santa Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo?
Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic. Nejdůležitější
věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům. Například víly, které tančí
v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují. Cokoliv vidíš, nikdy
nespatříš všechno. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nejkrásnější
barevné útvary. Najdeš pár pestrých střepin, nic víc. Proč? Protože
skutečný svět je zahalen závojem, který ani žádné násilí nedokáže
protrhnout. Poodhrnout ten závoj může pouze víra, poezie a láska.
Potom najednou spatříme všechnu krásu a nádheru.
Je to také pravda?, zeptáš se asi. Ano, Virginie, je, a nic na tomto světě
není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije a bude žít věčně. Ještě tu
bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti jako jsi Ty a naplnil
radostí každé otevřené srdce. Veselé vánoce, Virginie, Ti přeje
Tvůj Francis Church."

Výměna dopisů mezi osmiletou Virginií a šéfredaktorem Churchem se odehrála
v prosinci 1897 - přesně před 115 lety. Deník Sun ji uveřejňoval od té doby
každým rokem znovu v předvánočním týdnu na titulní stránce, ještě dlouho po
smrti Francise Churche i Virginie O'Hanlon. Činil tak 54 let, až do roku
1950, kdy zanikl. A tehdy převzaly tuto tradici četné angloamerické i jiné
noviny a časopisy po celém světě. Všechny přetiskují oba dopisy - dávnou
dětskou otázku a nadčasově moudrou, úsměvnou odpověď - opět i letos.
Více než stoletá štafeta je tak předávána dalším a dalším generacím. Nese tiché
poselství naděje i do našich časů. Přejme tomuto poselství - slovy dávno
mrtvého amerického novináře Francise Churche, aby nikdy nezaniklo a
zaznívalo na světě lidí ještě za desetkrát deset tisíc let.
*********************************

1 komentář:

  1. Krásné čtení. Přeji pohodové a veselé vánoční svátky .... Věra

    OdpovědětVymazat