Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

neděle 2. září 2012

Nedělní procházka má vždy své kouzlo

 

a když je spojená s tím, že nemusím předtím vařit, tak to je ještě více báječnější. Chtěli jsme vlastně dneska jít do zoo, ale po ránu to moc nevypadalo, že by se mělo vyčasit do slunného dne a víme již z vlastní zkušenosti, že když je šedá obloha, tak se i zvířátkům ven moc nechce a tak jsme změnili plán a řekli si, že se podíváme do centra, skočíme si do báječné a cenově příznivé restaurace Einstein v centru na dobrý řízeček a pak se po obědě hezky městem projdem, aby nám dobře vytrávilo. A tak mám i pro vás aspon pár pěkných fotek z Vídně. Kromě toho, pokud se do Vídně někdy dostanete, nezapomente před radnicí zabočit doprava a jen pár metrů dál určitě i vy Einsteina najdete a zaručuji vám, že se u něj najíte skvěle. Je to takový tajný typ, kde se v centru výborně a ne draho najíst. A též se tam podává fantaztická káva všeho druhu.
Kromě toho, já si tam, když jsme v okolí, odskočím, když prostě musím;-)  
A protože se před radnicí od července do září pořádají koncerty promítané na plátně, pro posluchače zdarma, je také v tuto dobu před radnící spousta stánků s různými cizokrajnými i místními specialitami jak k jídlu, tak pití, to aby se ten koncert lépe poslouchal. Letos mne tam nějak moc nic v programu neupoutalo, ale minulý rok tu byla má nejlepší kamarádka a vychutnávaly jsme si pěkné operetky.

 

 

Když se člověk všemi těmi úžasnými vůněmi dostane ven na ulici a přejde přes semafor kolem divadla a zamíří si to k městskému parku plnému růží, míjí jedno staveniště, které je tu už delší dobu, jsou to takové ty stavební bunky navršené zde dokonce na dvě patra. Donedávna to právě v tomto okolí působilo nevzhledně, než se do úpravy kolem staveniště pustil jen tak pro radost jeden ze stavebních místrů a upravil ho na zahrádku, na patrech zavěsil truhlíky s pelrgoniemi a muškáty a všude dokola dal popínavé rostliny a tady se můžete nyní podívat, jak úžasně může vypadat zahrádka před staveništěm. 
 
 

Když se projde kolem staveniště, vejde se bránou do městského parku plném především růží. Když rozkvetou, je to jedna velká nádhera. Člověk si může jen tak sednout na lavičku a dýchat ty vůně kolem sebe. Ještě i ted je tam spousta růží v rozkvětu.
 
 

 
 
 Projdete parkem a jste vlastně už před samotným Hofburgem. Projdete dvorním náměstím a dostanete se do uliček, nutno dodat, že plných luxusního zboží. Ráda prohlížím některé výlohy, jako třeba tuto se stříbrnými předměty. Jsou tak dokonale naleštěné, že je v nich dokonce vidět i mne jak fotím.
 
 

Kromě toho vždy procházíme podloubím, kde se nachází jedna prodejna se suvenýry. Vždy se tu stavím, protože tu na mne čeká Fortuna. Ještě si ji nikdo nekoupil a myslím, že tu čeká dál právě na mne. Jsem do ní úplně zamilovaná, je prostě dokonalá.
  Ve městě se začínají objevovat i takzvané rikši. Zde je jedna z nich. Jinak samozřejmě, kdo jede do Vídně, měl by zcela určitě vyzkoušet především klasickou jízdu na kočáru taženým konmi.
A protože se sluníčko objevilo po obědě poměrně brzy a během chvilky byla modrá obloha, bylo dokonce na slunci víc než teplo a tak jsme procházku završili úžasnou zmrzlinou u vyhlášeného prodejce Zanoni.
 
 Ne vždy máme takovouto kulinární procházku, jindy se prostě jdeme projít jen tak. Ono je totiž vždycky na co se kde dívat.

Žádné komentáře:

Okomentovat