Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

pátek 20. července 2012

Levandulového srdíčka si moc vážím


sice by asi první cenu v ručních pracech nevyhrálo, ale je darováno od srdce od naší sousedky, která na terase pěstuje levanduli a moc se jí líbí právě venkovský styl dekorace. Mají krásný byt, tam by se vám většině hrozně moc líbilo, všechno je tam ve venkovském stylu. Sice  ne dnes nejlevnější zálěžitost, ale je to krása, člověk se tam i uprostřed města cítí báječně a když zavoní levandule z terasy, je to zážiteček. My bohužel tak velkou terasu jako oni - asi 40m2, nemáme, ale zase máme větší byt uvnitř. Ale ta obrovská terasa je opravdu nádherná.
Když jsme se začli před třemi roky zajímat o tyto nové byty, byly už vrchní terasy bohužel všechny obsazené, jsou tu jen 3. Ale nestěžuji si, mám na balkonech zase stromečky, růžičky, jen holt jsou moc úzké.
Ale představte si, že na našem velkém tisu si minulý rok ptáčci dokonce začli dělat hnízdečko.
Ale jsem za ně ráda. Jsem vůbec vděčná životu, že jsem tam, kde dnes jsem a že to nebyla právě cesta lehká, ale zase mne velice posílila...No, to by bylo na bestseller, ale kdo ví, třeba ho skutečně někdy napíšu...
Růžičky mi včera donesl manžel, jen tak, za to, že prý mne našel. Tož, to po 16 letech společného žití potěší, vidte.
A ty dvě sklínky, či jak to nazvat, jsem kdysi koupila ve slevě v Tchibu, tehdy u nich byl jen ten jemný píseček a já si vnitřek nyní vyměnuji dle nálady a ročního období. Ted jsou v nich nezbytné mušličky, na podzim do nich dám žaludy, listíčko...Stejně patří podzim a pak samozřejmě jaro, k mým nejoblíbenějším.
A co přímo miluji nade vše, jsou ranní mlhy, nejlépe nad nějakým jezerem. Pak se mlha zvedne a je krásný den, je to takové magické, kouzelné... 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat