při pondělní návštěvě sousedům dole pod námi, kam jsme na oplátku navečer pozvaní na shlédnutí již prý skoro zařízeného bytečku. Ano, k těm novým sousedům, které jsem si, jak již mnozí z vás vědí, asi před rokem objednala: slušným, inteligentním, ohleduplným... přesný opak toho, co jsme dole pod námi měli bohužel předtím. Ale objednávat ve vesmíru se vyplatí a tak se jednoho krásného dne stalo to, co bylo objednáno. Přiznám se, že kdybych si to zbytečně někdy sama tak trošku myšlenkami neblokovala, bylo by to nastalo dřív, ale i tak je to opravdu znovu úspěch. Jak já ty vesmírné objednávky miluji a plní se mi v poslední době velice dobře, protože jsem jim začala skutečně věřit a jsem za ně vždycky vděčná. Vlastně za každý den, za každé nové ráno...
Ty plechové malované květináče/vaničky jsem přikoupila také. Jedna vanička moje, druhá sousedům. Nepatřím totiž k těm, kdo darovávají klasiku. Dárek by měl být skutečně dárek a k tomu patří, aby si s ním člověk přeci jen dal trošku víc práce. Takové to obdarování alkoholem či bonbonierou, to není můj styl.
Mně osobně to něco říká i o člověku. Z mého pohledu takový člověk vlastně ani moc nemá zájem se s vámi přátelit, protože si hned ze začátku nedá ani tu práci s nějakým osobním dárkem a vlastně přece ani nemusí být drahý, cení se nápad a originalita. Ano, pokud jste pozváni, či někam jedete na poslední chvíli, tak to samozřejmě beru, ale pokud o tom víte aspon trochu dopředu, měli byste si udělat s dárkem trošku práci...Napovídá to totiž o tom, jací jste a hodně, aniž byste to možná jen tušili.
A myslím, že můj dárek se jim bude moc líbit a určitě ho užijí.
Pak jsme na zkoušku ještě přikoupili dva bílé držáky na květináč na pověšení na zábradlí a dvě kytičky hned do nich. Uvidíme, jak se jim u nás bude líbit a zda se držáky udrží i za větru. Proto jsou také zavěšené zevnitř a ne zvenku. To je další podstatný detail, myslím si, že by venkovní květináče skutečně neměli mít lidé, především samozřejmě v panelových domech, zavěšené na venkovní straně. I když už jsem slyšela spoustu tvrzení typu: Naše květináče drží, tady se nic nemůže stát...Stále se zapomíná na to, že i materiál nemusí být kvalitní a třebaže háky budou držet, může prasknout sám květináč...A když dole někdo zrovna půjde, asi mu těžko budete pak vysvětlovat, že nemůžete za vadu materiálu...
A na poslední fotce jsou naše nově zasazené kytičky, netuším, jak se jmenují, neb manžel iniciativně cedulky vyhodil do koše, než jsem se k nim dostala. Za sluníčka se ukáží kvítka, když jsou mraky, zase se kvítka zatáhnou. A bílou rozkládací stoličku mi manžel koupil slevněnou v Lutzu na mého milovaného strážce draka.
A stromeček gingko už znáte a jak vidíte, má se čile k světu. Je to můj miláček.
Žádné komentáře:
Okomentovat