Když něco chceš, tak za tím běž...

Čára našeho života je tragická a nádherná arabeska, črtaná rydlem duše na skle času. Pierre Reverdy

sobota 3. března 2012

Nový úlovek do bílé klícky

kterou jsem si objednala, ale ještě mi ji kamarádka nepřivezla. Ptáčky do ní pak pěkně usadím, uvidím, jak to pak bude finálně vypadat, když tak ještě něco přivymyslím. Byli jsme se vlastně jen v zahradnictví optat, jak a kdy ostříhat naši malou vrbečku na balkoně a tihle dva porcelánový ptáčči tam seděli a koukali na mně s pohledem, jakoby štěbetali, halo, tady jsme, a pasujeme jako deko přesně do tvé objednané klícky. No nekupte je pak;-) Jistě to sami znáte, prostě někdy se nedá říci jasně ne.
Tuhle skřínku na klíče jsem si kdysi koupila v lázních v obchůdku se suvenýry, manžel mi ji skoro chtěl vyhodit, že je to kýč, ale neprošlo mu to, protože byt levná, tak je moc hezká a dělá nyní okrasu v zimní zahradě. 
Když začly právě ty největší mrazy, tak se dala  naše milá azalka do květů a poupátek a podívejte, jak se celá nyní okvětila. A taky už vím, že ji letos nesmím dát ven na místo, kde je moc sluníčka, že má raději chlad. Loni mi ztratila během dvou týdnů venku všechny kvítka, lístky rostly, ale kvítka už nevyrašila, tak ji letos dám na druhý balkonek vzadu, kde není tolik sluníčka. Fotka nic moc, je tam dopoledne asi moc světla a večer je zase už tma, tak aspon takto. 




Žádné komentáře:

Okomentovat